V kuchyni našich babiček měl své pevné místo. Těžký kovový mlýnek na maso se připevnil ke stolu a kličkou se roztočil šnek uvnitř těla přístroje.
Práce s ním chtěla sílu a trpělivost.
Zařízení zpracovávalo maso na karbanátky, sekanou i zabijačkové pokrmy. S výměnnými nástavci se daly plnit klobásy a jitrnice, mlít škvarky do pomazánky, zpracovat některé druhy zeleniny nebo vytlačovat cukroví. Dnes už ruční kusy vídáme méně často, ale mnohé domácnosti ho stále schovávají po rodičích či prarodičích. Kdo ho ještě používá a jak poznat, zda se starý přístroj hodí k práci s potravinami?
Ruční mlýnek na maso: kuchyňský pomocník po generace
Kovové tělo, násypka, klička a svěrka. Ruční mlýnek byl jednoduchý, těžký a nepotřeboval elektřinu.
Uvnitř přístroje posouval šnek maso k noži a děrované destičce. Otáčením kliky se surovina protlačila ven v podobě mletého masa. Hrubost určovala použitá destička; u některých modelů se dochovalo více kusů s různě velkými otvory. Bez pevné pracovní plochy a síly v ruce se však práce neobešla.
Mleté maso se dříve často připravovalo doma. Mlýnek pomohl nachystat směs na karbanátky, sekanou i další jídla a člověk měl přehled o tom, jaké maso zpracovává. U starého přístroje ovšem záleží na zachovalém noži i destičce. Tupé nebo poškozené díly mohou mletí zkomplikovat.
Nejčastěji se přístroj upevňoval svěrkou k okraji kuchyňského stolu. Před prací se vyplatí ověřit, že upínací šroub odpovídá tloušťce desky a že se svěrka nekýve. Když mlýnek nedrží pevně, může se při otáčení pohnout nebo převrhnout. Stabilní upevnění chrání ruce a usnadňuje mletí.
Rodinné vzpomínky často doprovází zvuk kliky a ruch příprav před svátky.
Při větším množství masa se u mlýnku někdy střídalo několik členů rodiny. Jeden přidával surovinu, další otáčel klikou a někdo jiný chystal mísu. Mletí tak mělo vlastní tempo a zapojili se i ti, kteří se běžně u vaření tolik nečinili. Pro současné kuchaře může mít ruční práce podobné kouzlo, zvlášť při přípravě jídel podle starých rodinných receptů.
Na karbanátky, sekanou i zabijačkové pokrmy se maso mlelo přímo doma. S plnicím nástavcem šlo připravit také klobásy nebo jitrnice. Masová směs se pomalu protlačovala do střívka; druhý člověk mohl průběžně hlídat jeho plnění. Taková práce chce trochu cviku, ale princip je prostý.
Nástavce rozšířily použití přístroje. Škvarky se daly umlít do pomazánky a některé druhy zeleniny zpracovat podle jejich pevnosti a použitého dílu. Speciální nástavec zase protlačoval těsto na cukroví do tvarovaných pásků. Příliš měkké těsto může ztrácet tvar, tuhé se zase obtížně protlačuje. Před použitím proto pomůže ověřit, že těsto i nástavec odpovídají receptu.
Možná mlýnek najdete ve spíži, na půdě nebo v kuchyňské zásuvce po rodičích či prarodičích. Lidé si ho nechávají kvůli domácím klobásám, zpracování masa z vlastního chovu nebo rodinným receptům. Jiní ho uchovávají jako vzpomínku na domácnost, kde se vařilo od základu. Zachovalý kus s klikou, svěrkou a původními nástavci může zaujmout také sběratele starého kuchyňského vybavení.
Ruční mlýnek lze objevit i na bleším trhu nebo v bazaru. Samotné stáří ale neříká, zda se hodí k přípravě jídla. Zkontrolujte kovové plochy a všechny části, které přicházejí do styku se surovinami. Hluboká koroze, odlupující se povrch nebo nečistoty v nepřístupných místech jsou důvodem k opatrnosti. Někdy může být lepší nechat starý kus na ozdobu.
Elektrické přístroje ušetří práci s klikou a při větším objemu bývají pohodlnější. Ruční mlýnky ale z domácností zcela nezmizely: nové modely se stále prodávají a starší se občas znovu dostanou do provozu. Někdo oceňuje ruční ovládání, jiný využívá přístroj, který už doma má. U nového kusu stojí za to ověřit, jaké nástavce a náhradní díly lze dokoupit.
Ne každý přístroj zvládne každou surovinu. Tvrdé či vláknité potraviny mohou zablokovat šnek, příliš měkká směs se zase může v mlecí komoře mazat. U starého zařízení se držte jeho určení a nepřetěžujte ho. Suroviny nakrájejte na přiměřené kusy. K jejich posouvání použijte pěchovadlo, pokud ho máte; prsty do násypky nepatří.
Pro někoho je starý mlýnek těžkou součástí kuchyňské výbavy, pro jiného vzpomínkou na babiččinu kuchyni. V obou případech je dobré vědět, zda je kompletní a v jakém stavu se zachovalo jeho příslušenství. Právě to rozhodne, jestli může znovu pomáhat při vaření, nebo zůstane milou památkou.
Jak starý mlýnek na maso připravit k použití
Než do něj vložíte suroviny, rozeberte ho podle konstrukce a prohlédněte šnek, nůž, destičku, násypku i svěrku.
Ověřte, že se díly dají správně sestavit a bezpečně upevnit. Všímejte si rzi, prasklin, ostrých otřepů a odlupujícího se povrchu. Pokud má kov hluboké důlky, které nejdou dobře vyčistit, nebo se povlak odlupuje, přístroj na jídlo nepoužívejte. V takovém stavu může být vhodnější jako dekorace.
Po mletí neodkládejte čištění na později. Maso a jeho šťáva na dílech rychle zasychají. Mlýnek rozeberte, odstraňte zbytky suroviny, jednotlivé části umyjte prostředkem na nádobí a pečlivě osušte. U staršího kovového vybavení pomáhá důkladné sušení předcházet korozi.
Syrové maso držte odděleně od hotových jídel a surovin určených k přímé konzumaci. Hotovou směs bez zbytečných prodlev uložte do chladu nebo tepelně upravte. Jestli se starý pomocník znovu zapojí do vaření, záleží na jeho stavu, čistotě a bezpečném upevnění.