Co jsou bioaktivní látky?

Bioaktivní látky si získávají stále více pozornosti. Objevují se v textech o zdravé výživě, na etiketách doplňků stravy, v odborných článcích i v marketingových sloganech. Podle názvu vypadají, že patří do vědecké laboratoře, přitom se denně vyskytují na našem talíři. V cibuli, česneku, vínu, borůvkách, ředkvičkách, hořčici, květáku nebo zeleném čaji. Na rozdíl od vitamínů a minerálů nejsou bioaktivní látky nezbytné pro přežití, nejsou nutnou výživovou složkou, jejich příjem v potravě se ale projevuje na zdraví. Přímo ovlivňují funkce organismu, aniž by se podílely na základním metabolismu. Někdy posilují obranyschopnost, jindy změnšují záněty nebo stabilizují hladinu cukru v krvi.

Věda je nazývá fytochemikálie nebo sekundární metabolity. Neznalí je často zaměňují za vitamíny. Žádný přímý důsledek jejich nedostatku však neexistuje. Pokud je nebudeme konzumovat, tělo se nerozpadne. Jen ztratí příležitost na jemné doladění obrany, obnovy nebo řízení biochemických drah.

Jedna skupina bioaktivních látek chrání buňky před oxidací. Jde o antioxidanty, které vychytávají volné radikály a stabilizují buněné struktury. Druhá reguluje enzymy v trávení nebo přeměnu cukrů. Další ovlivňuje hormonální rovnováhu nebo mikrobiom. Bioaktivní látky obvykle působí selektivně, zasahují do procesů, které nejsou nutné ke životu, ale podmíňují zdraví.

Polyfenoly z bobulovitých plodů zlepšují funkci cév a vyrovnávají reakce organismu na zátěž. Flavonoidy z citrusů chrání stěně kapilár. Alicin z česneku působí antibakteriálně. Glukosinoláty z ředkviček nebo kapusty podporují enzymy, které detoxikují tělo. Lykopen z rajčat reguluje průběh zánětů. Lutein chrání oční buňky. Z hlediska výživy či legislativy nejde o esenciální prvky a nelze je oficiálně deklarovat jako léčivé. Přesto ovlivňují zdraví nenásilně, ale trvale.

Jejich měření nebo detailní sledování zůstává komplikované. Hodnota se odvozuje z etiket výživových doplňků nebo čistě z odhadů. Srovnatelné datové tabulky mezi zeměmi neexistují. Důvodem je složitost jejich působení a závislost na úpravě potravin. Kupříkladu čerstvá brokolice ke plná glukosinolátů, vařením jich ale většinu ztrácí.

Na bioaktivní látky se dnes odkazují mnohé funkční potraviny, výživové směry nebo personalizované stravování. Vědecký zájem roste. Zároveň se ale mění i přístup. Od výčtu jednotlivých složek se pozornost posouvá k celkovým profilům. Místo otázek, kolik čeho potravina obsahuje, přibývají úvahy, jak na koho působí. Více než kde jinde, zde rozhoduje kontext, souvislosti a čas. Jedna potravina nemá na všechny stejný účinek. Záleží na střevním mikrobiomu, genetických predispozicích nebo způsobu přípravy.

Kombinace potravin pro zesílení bioaktivních látek

Kombinace potravin	Bioaktivní účinek
Rajčata + olivový olej	Zlepšení vstřebávání lykopenu
Mrkev + kokosový olej	Lepší využití beta-karotenu (provitamin A)
Kurkuma + černý pepř	Výrazné zvýšení vstřebatelnosti kurkuminu
Zelený čaj + citron	Zachování a zvýšení účinku katechinů
Listová zelenina + olej	Lepší absorpce vitamínů A, E a K
Červená paprika + slunečnicový olej	Zvýšení vstřebání luteinu a zeaxantinu
Česnek + cibule	Synergie síry – posílení protirakovinných látek
Borůvky + hroznová šťáva	Silnější antioxidační účinek polyfenolů
Fermentované sójové produkty + mořské řasy	Lepší využití isoflavonů a jódu
Avokádo + rajčata	Podpora absorpce karotenoidů a lykopenu
Hořká čokoláda + jablka	Posílení účinku flavonoidů pro cévní zdraví
Čočka + červená řepa	Synergie železa a nitrátů pro lepší okysličení

Základní přehled bioaktivních látek

Polyfenoly

Silné antioxidanty, ovlivňují cévní systém, zánětlivou odpověď, střevní mikrobiom.

• Flavonoidy - quercetin, katechiny, apigenin
  → cibule, jablka, černý a zelený čaj, citrusy
• Fenolové kyseliny - kyselina kávová, ferulová
  → celozrnné obiloviny, káva, artyčoky
• Stilbeny - resveratrol
  → červené víno, hrozny, borůvky
• Lignany
  → lněné semínko, sezam, celozrnné pečivo
• Třísloviny (taniny)
  → černý čaj, víno, kakao

Karotenoidy

Pigmenty s antioxidační funkcí, přeměna na vitamín A, podpora zraku.

• Beta-karoten
  → mrkev, batáty, dýně
• Lutein a zeaxantin
  → kapusta, špenát, vaječný žloutek
• Lykopen
  → rajčata, meloun, růžový grep
• Astaxantin
  → losos, krevety, řasy

Glukosinoláty

Sírové sloučeniny podporující detoxikační enzymy a obranu před oxidací.

• Sulforafan, sinigrin, glukorafanin
  → brokolice, kapusta, kedlubna, ředkvičky, hořčice

Organosírové sloučeniny

Antibakteriální, protizánětlivé účinky, podpora imunity.

• Alicin, diallyldisulfid
  → česnek, cibule, pažitka, pórek
• S-methylcystein
  → medvědí česnek, šalotka

Fytoestrogeny

Rostlinné sloučeniny s hormonálně modulačním účinkem (estrogenní/antiestrogenní).

• Izoflavony - genistein, daidzein
  → sója, tofu, miso, tempeh
• Lignany
  → lněné semínko, sezam, žito
• Kumariny
  → petržel, vojtěška, celer

Terpeny a terpenoidy

Aromatické sloučeniny ovlivňující enzymy, mikrobiom, nervovou soustavu.

• Menthol, thymol, cineol, limonen
  → máta, tymián, oregano, citrusová kůra
• Karvon
  → kmín, fenykl, kopr

Saponiny

Pěnivé glykosidy s vlivem na hladinu cholesterolu a imunitní funkce.

• Diosgenin, avenacin, sojasaponin
  → sója, luštěniny, oves, červený ženšen, quinoa

Alkaloidy

Dusíkaté látky s účinkem na nervovou soustavu, trávení, krevní tlak.

• Kapsaicin
  → chilli papričky
• Kofein, theobromin
  → káva, čaj, kakao
• Solanin, tomatin (toxické ve vyšší dávce)
  → brambory, rajčata (zelené části)

Betalainy

Pigmenty s antioxidačními účinky.

• Betacyaniny, betaxanthiny
  → červená řepa, kaktusové plody

Prebiotické oligosacharidy

Nepatří mezi vlákninu, ale ovlivňují složení mikrobiomu.

• Inulin, fruktooligosacharidy (FOS)
  → čekanka, topinambur, cibule, česnek, banán