Quinoa

1. Co je quinoa?
2. Co obsahuje quinoa? | Výživové hodnoty, kalorie, vitamíny, minerály...
3. Jak zdravá je quinoa? | 5 důvodů proč ji zařadit do jídelníčku
4. Quinoa v kuchyni | Vaření a pečení s quinoou

Co je quinoa?

Na první pohled by snadno zapadla mezi rýži nebo jáhly. Quinoa ale není obilovina. Patří do botanické skupiny merlíků, takže má blíže k špenátu nebo červené řepě než k pšenici. Chová se podobně jako obilovina a přesto jí. Označuje se jako pseudoobilovina nebo pseudocereálie. Tento termín znamá, že lidé zpracovávají její semena stejným způsobem jako zrna obilí. Rozemelou se na mouku, vaří se v podobě kaše nebo se připravují jako příloha. Quinoa se tak stala součástí kuchyní podobně jako pšenice, rýže nebo kukuřice, i když botanicky do téže rodiny nepatří.

Původ quinoi sahá do jihoamerických And. Merlík čilský (Chenopodium quinoa) byl domestikován již před více než pěti tisíci lety a první stopy jejího pěstování se nacházejí u jezera Titicaca na území dnešního Peru a Bolívie. Tamní obyvatelé dokázali využít to, co jiné plodiny nezvládaly. Quinoa odolává mrazu, větru i suchu, prospívá v nadmořských výškách přes tři tisíce metrů, kde se většina běžných rostlin těžko udrží. Tato schopnost ji předurčila k tomu, aby se stala tamní strategickou plodinou. V prostředí, kde pšenice či rýže neměly šanci, poskytovala místním spolehlivý zdroj potravy.

Merlík čilský dorůstá výšky kolem dvou metrů, má pevný stonek a listy, které připomínají jinou pseudoobilovinu laskavec neboli amarant. Květenství vytváří husté laty s tisíci semínky. Tato semena, z pohledu člověka nejcennější část, jsou obalena tenkou vrstvou saponinů. Přírodních látek s hořkou chutí. Proto se quinoa musí před vařením opláchnout nebo průmyslově zbavit povrchové vrstvy. Bez tohoto kroku by chuť byla hodně nepříjemně.

Pro inckou civilizaci měla quinoa výjimečné postavení. Říkalo se jí „matka všech zrn“ a při výsevu první úrody se prováděly rituální obřady. Vládce říše osobně zaséval první hrst, aby vyjádřil úctu k rostlině, která udržovala jeho lid při životě. Quinoa byla symbolem propojení člověka a přírody v drsných podmínkách vysokohorského prostředí. Evropané po příchodu do Jižní Ameriky o tuto plodinu nejevili zájem a odsouvali ji na okraj pozornosti. Upřednostnili pšenici a ječmen, které si přivezli. Quinoa přežila především v odlehlých andských vesnicích, kde nadále zůstala každodenní surovinou. Teprve ve 20. století se začala znovu dostávat do širšího povědomí, nejprve v Latinské Americe a později po celém světě.

Semeno, které se vaří jako obilí

Čerstvé listy rostliny se dají během vegetace přidávat do salátů, hlavní význam však mají zralá semena. Ta se melou na mouku, která se výborně kombinuje s obilnou či kukuřičnou a hodí se pro pečení chleba i sladkého pečiva. Celá zrna slouží k přípravě kaší, k zahuštění polévek nebo jako základ snídaňových cereálií. V některých oblastech se z nich vyrábí také kvašený alkoholický nápoj „čiča“.

Když držíte zrnko quinoi v ruce, vypadá opravdu nenápadně. Oblý tvar ze dvou stran zploštělý a nejčastěji světle béžová barva. Existují i červené a černé odrůdy. A neliší se jen v odstínu. Každá barva má trochu jinou chuť a po uvaření ikonzistenci. Bílá nejemnější, červená je pevnější a černá si zachovává zemitější charakter.

Při vaření se zrna zvětší, uvolní spirálovitý klíček a získají nadýchanou, lehce křupavou podobu. V tom spočívá jejich zvláštnost. Quinoa není kašovitá ani tvrdá, drží si vlastní tvar a přitom dobře přejímá chutě ostatních surovin. To vysvětluje její popularitu v moderní kuchyni, která hledá potraviny s neutrálním, ale přesto osobitým profilem.

Globální obliba quinoi se začala psát v 90. letech, kdy o ní začali mluvit nutriční specialisté i gastronomové. Z malé regionální plodiny se stala mezinárodní hvězda. Vzrostla produkce, zvýšil se export a do pěstování se pustily i země mimo Jižní Ameriku. Dnes quinou nachází na polích v USA, Kanadě i v Evropě. Výzkumné ústavy v Dánsku nebo Francii hledají odrůdy, které zvládnou ještě chladnější klima.

Zájem o quinou lze vysvětlit několika faktory: výživové složení, absence lepku a snadná gastronomická využitelnost. To však patří do dalších kapitol. Zde je podstatné pochopit, že quinoa prošla cestou od zapomenutého semínka v horách až k celosvětově uznávané surovině. Její příběh vypovídá o proměně potravinového trhu, kde se tradiční plodina z periferie může stát moderním symbolem zdravého životního stylu.

Quinoa se označuje za „superpotravinu“. Tento termín bývá nadužívaný, přesto u quinoi vystihuje důležitou skutečnost. Rostlina dokáže nabídnout kombinaci vlastností, která odpovídá požadavkům dnešní doby. Přizpůsobivost k extrémním podmínkám z ní dělá kandidáta pro zemědělství v oblastech ohrožených změnou klimatu. Organizace OSN ji dokonce vyhlásila plodinou roku 2013, aby upozornila na její potenciál při řešení potravinové bezpečnosti. Tam kde tradiční obiloviny v důsledku sucha nebo mrazu selhávají, quinoa bez problémů obstojí. To před ní otevírá zítřky, kdy se patrně stane významnou součástí jídelníčků nejen z hlediska výživy, ale i z hlediska udržitelnosti.

Co obsahuje quinoa? Výživové hodnoty, kalorie, vitamíny, minerály...

Při pohledu na nenápadná zrníčka quinoy vás jistě hned napadne otázka: proč právě ona získala pověst superpotraviny? Odpověď leží v tom, co se skrývá uvnitř. Podívejme se nejprve na konkrétní čísla a na ty se pak podíváme podrobněji.

Nutrient	Množství ve 100 g	% DDD
Energie	1 539 kJ / 368 kcal	18 %
Bílkoviny	14,1 g	28 %
Sacharidy	64,2 g	25 %
z toho cukry	0,9 g	1 %
Vláknina	7,0 g	23 %
Tuky	6,1 g	9 %
Nasycené mastné kyseliny	0,7 g	4 %
Sodík	5 mg	0 %
Draslík	563 mg	28 %
Vápník	47 mg	5 %
Hořčík	197 mg	49 %
Fosfor	457 mg	65 %
Železo	4,6 mg	33 %
Zinek	3,1 g	31 %
Měď	0,6 mg	60 %
Mangan	2,0 mg	100 %
Selen	8,5 μg	15 %
Folát (B9)	184 μg	92 %
Thiamin (B1)	0,36 mg	30 %
Vitamin B6	0,49 mg	35 %

Kalorie a makroživiny

Sto gramů suché quinoy obsahuje v průměru 360 kilokalorií. To je na první pohled hodně. Vždyť brambor má 77 kCal, kuřecí maso 110 a rajče jen 19. Je ale třeba vzít v potaz, že jde o hodnotu pro suchá zrka quinoy. Po uvaření quinoa objemově naroste trojnásobně a kalorická hustota porce v souladu s tím klesne. Sto gramů uvařené quinoy pak obsahuje přibližně 120 kcal, tedy srovnatelně s rýží.

Většina energie pochází ze sacharidů, jejichž podíl je cca 65 procent. Nepředstavujte si pod tím ale prázdný cukr. Quinoa se vyznačuje vyšším obsahem vlákniny než pšenice nebo rýže, a proto se tráví pomaleji. Glykémie po jídle nestoupá prudce, tělo dostává stabilnější přísun energie. Zajímavý je i glykemický index, který se u uvařené quinoy pohybuje kolem hodnoty 53, tedy v pásmu středně nízkého indexu. V praxi to znamená stabilnější energii bez prudkých výkyvů hladiny cukru v krvi.

Kolik kalorií má vaše příloha?

Příloha (uvařená)	Energie na 150 g	Poznámka
Quinoa	~185 kcal	kompletní bílkovina
Brambory vařené	~110 kcal	nízkokalorická příloha
Těstoviny bílé	~220 kcal	klasická pšeničná varianta
Těstoviny celozrnné	~200 kcal	více vlákniny
Rýže bílá	~195 kcal	nejčastější příloha
Rýže natural	~165 kcal	vyšší obsah vlákniny
Bulgur	~150 kcal	předvařená pšenice
Kuskus	~170 kcal	rychlá příprava
Jáhly	~165 kcal	proso loupané
Pohanka	~145 kcal	bezlepková pseudoobilovina
Čočka vařená	~180 kcal	bohatá na bílkoviny

Obsah a složení bílkovin jsou na rostlinu opravdu působivé. Quinoa dodá přibližně 14 gramů proteinů na 100 gramů suchých semen, což je výrazně více než u většiny obilovin. Důležitější než samotné číslo je pak skladba aminokyselin. Quinoa obsahuje všech devět esenciálních aminokyselin, tedy těch, které si organismus nedokáže vytvořit a musí je přijímat z potravy. Tento fakt ji řadí mezi plnohodnotné rostlinné zdroje proteinů, podobně jako sója.

Třetím pilířem jsou tuky. Jejich množství osciluje kolem šesti gramů na 100 gramů suché quinoy. I to je na „obilovinu“ poměrně vysoké číslo. Převládají nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselina olejová a linolová. Tyto tuky přispívají k udržení správné hladiny cholesterolu v krvi a mají pozitivní vliv na cévy.

Quinoa a vláknina

Quinoa s sobě nese kolem sedmi gramů vlákniny na 100 gramů. To je téměř dvojnásobek oproti bílé rýži. Vláknina zpomaluje vstřebávání cukru, podporuje zdravou střevní mikroflóru a prodlužuje pocit sytosti. Z hlediska výživy je právě vláknina jedním z bonusů, které oddělují quinoa od běžných příloh.

Vitamíny, minerály a quinoa

Quinoa představuje zdroj celé řady vitamínů skupiny B. Obsahuje thiamin (B1), riboflavin (B2), niacin (B3), kyselinu pantotenovou (B5), pyridoxin (B6) i folát (B9). Tyto látky se podílejí na energetickém metabolismu, činnosti nervové soustavy i krvetvorbě. O tom se více dočtete v další kapitole.

Za zmínku stojí také vitamín E, přítomný ve formě tokoferolů. Jde o antioxidant, který chrání buněčné membrány před poškozením. Jen pro srovnání, quinoa nabízí zhruba čtyřikrát více vitamínu E než bílá rýže.

Quinoa vyniká obsahem hořčíku, železa, manganu, fosforu a zinku. Sto gramů suchých semen poskytuje téměř polovinu doporučené denní dávky hořčíku, který má zásadní roli při uvolňování svalů, regulaci krevního tlaku a tvorbě energie. Železo v quinoe pokrývá přibližně třetinu denní potřeby. Jelikož se jedná o rostlinnou formu železa, jeho vstřebatelnost zvyšuje kombinace s vitamínem C. Proto dává smysl spojit quinou s čerstvou zeleninou nebo ovocem. Mangan a fosfor podporují tvorbu kostní hmoty i energetické procesy. Zinek se podílí na imunitě, hojení ran a správné funkci enzymů. Jak vidno quinoa v sobě ukrývá pozoruhodnou kombinaci, která z ní dělá nutričně velmi hodnotnou potravinu.

Antioxidanty a fytonutrienty

Vedle vitamínů a minerálů obsahuje quinoa i rostlinné sekundární látky. Patří sem flavonoidy quercetin a kaempferol, známé svou antioxidační silou. Studie ukazují, že koncentrace těchto látek v quinoe převyšuje množství v některých běžných obilninách. Tyto sloučeniny dokáží přispět k ochraně buněk před oxidačním stresem, který se spojuje s procesy stárnutí i rozvojem civilizačních nemocí.

Quinoa a lepek

Quinoa není pravá obilovina a tak v sobě nenese ani stopy lepku. Je tak vítanou surovinou pro osoby s celiakií nebo intolerancí lepku. Díky vysokému obsahu bílkovin i minerálů je rozhodně plnohodnotnější než mnohé běžné bezlepkové obilniny, které bývají chudší na živiny.

Jak zdravá je quinoa? 5 důvodů proč ji zařadit do jídelníčku

1. Kompletní zdroj rostlinných bílkovin

Většina rostlinných surovin obsahuje jen část nezbytných aminokyselin. To je důvod, proč se často doporučuje kombinovat různé druhy obilovin, luštěnin a semen, aby dohromady vytvořily plnohodnotný celek. Quinoa se vymyká - obsahuje všech devět esenciálních aminokyselin v rovnováze, která odpovídá potřebám lidského organismu.

Na 100 gramů suchých semen připadá přibližně 14 gramů bílkovin. To je více, než najdeme v rýži či kukuřici. Hodnota se sice nevyrovná masu, ale v rámci rostlinné říše jde o výjimečné číslo. Rozhodující přitom není jen kvantita, ale i skladba. Například aminokyselina lysin, která v obilninách v drtivé většině chybí, se v quinoe nachází v dostatečném množství. Tento fakt má zásadní význam pro ty, kdo se snaží omezit živočišné produkty, ať už z etických, zdravotních nebo ekologických důvodů. Rostlinný či veganský jídelníček se pak nemusí spoléhat pouze na sóju nebo kombinaci luštěnin s obilovinami. Jedna miska quinoy vystačí sama o sobě jako zdroj kompletních bílkovin.

Jelikož se quinoa vaří snadno a rychle, je vskutku praktickou surovinu pro každodenní kuchyni. Není třeba přemýšlet, jak vyvážit aminokyselinové spektrum, vše je obsaženo v jediném zrnu. To je důvod, proč si quinoa získala pověst „superpotraviny“.

9 nepostradatelných aminokyselin

Aminokyselina	Zkratka (3/1)	Hlavní role v organismu	Příklady zdrojů
Histidin	His/H	Prekurzor histaminu, podpora krvetvorby, udržení pH krve	Quinoa, luštěniny, vejce, mléčné výrobky, sezam, hovězí
Isoleucin	Ile/I	Energetický metabolismus ve svalu, regenerace po zátěži, tvorba hemoglobinu	Quinoa, luštěniny, drůbež, ryby, sýry, ořechy
Leucin	Leu/L	Aktivace mTOR, stimulace syntézy svalových bílkovin, antikatabolický efekt	Quinoa, hovězí, drůbež, vejce, tvrdé sýry, arašídy
Lysin	Lys/K	Tvorba kolagenu, vstřebávání vápníku, syntéza karnitinu, podpora imunity	Quinoa, luštěniny, ryby, vejce, sýry
Methionin	Met/M	Donor methylových skupin (SAMe), detoxikační reakce v játrech, prekurzor cysteinu, taurinu	Quinoa, vejce, sezam, para ořechy, ryby
Fenylalanin	Phe/F	Prekurzor tyrosinu, tvorba katecholaminů, vliv na kognitivní funkce	Quinoa, vejce, drůbež, mléčné výrobky, luštěniny
Threonin	Thr/T	Součást kolagenu, elastinu, tvorba imunoglobulinů, výživa střevní sliznice	Quinoa, vejce, mléčné výrobky, vepřové, želatina
Tryptofan	Trp/W	Prekurzor serotoninu, melatoninu, vliv na spánek, náladu, tvorba niacinu	Quinoa, vejce, krůtí, mléčné výrobky, dýňová semena
Valin	Val/V	Energetika svalových vláken, hojení tkání, vazba na metabolismus leucinu spolu s isoleucinem	Quinoa, luštěniny, drůbež, hovězí, vejce, ořechy

2. Nízký glykemický index a podpora stabilní energie

Jeden z častých problémů moderní stravy jsou prudké výkyvy hladiny cukru v krvi. Sladké pečivo nebo bílé těstoviny vyvolají rychlý vzestup glukózy, následovaný stejně prudkým poklesem. Tělo na to reaguje únavou a potřebou dodat další dávku energie. Vzniká začarovaný kruh, který narušuje koncentraci i celkový pocit vitality. Quinoa má nízký glykemický index a tudíž glukóza z ní přechází do krve postupně. Energie se uvolňuje plynule, bez dramatických výkyvů. Pro člověka, který potřebuje udržet soustředění během pracovního dne, jde o vítanou vlastnost. Místo krátkodobého „cukrového dopingu“ quinoa dodá trvalejší stabilitu.

Když quinoa umě zakomponujete do receptů na snídaně nebo obědy, hlad přijde později a pocity únavy budou méně výrazné. Tělo využívá energii efektivněji. Proto bychom quinou neváhali doporučit lidem s náročným zaměstnáním, stejně jako sportovcům či studentům. Stabilní glykemie zlepšuje psychickou výkonnost stejně jako fyzickou.

Navíc takový druh stravy podporuje prevenci metabolických onemocnění. Dlouhodobé kolísání hladiny cukru souvisí se vznikem inzulinové rezistence a diabetu 2. typu. Quinoa se osvědčuje jako jednoduchá páka, jak riziko zmírnit, aniž by člověk musel sahat po přísných dietách.

3. Bohatý zdroj minerálů a vitamínů

Quinoa vyniká vysokým obsahem hořčíku, železa, manganu, draslíku i fosforu. Tyto prvky hrají zásadní roli v každodenním fungování organismu. Hořčík se podílí na činnosti svalů, podporuje nervovou soustavu a přispívá k psychické rovnováze. Železo je nezbytné pro přenos kyslíku v krvi. Bez dostatku těchto minerálů výkon těla i mozku klesá.

Mikroživiny v quinoe pocházejí z přirozeného zdroje, nikoliv z obohacených průmyslových výrobků. To zvyšuje jejich biologickou dostupnost a tím i schopnost těla je využít. Pravidelná konzumace tak pomáhá vyplnit mezery, které ve stravě moderní člověk často má.

Další nezvratitelným pozitivem je přítomnost vitamínů skupiny B. Ty zajišťují přeměnu potravy na energii, regulují nervové funkce a podílejí se na tvorbě červených krvinek. Pokud se někdo cítí vyčerpaný nebo má problémy se soustředěním, právě tyto vitamíny umí sehrát významnou roli. Quinoa spojuje kalorickou hodnotu s nutriční bohatostí. Zdroj důležitých živin, které doplňují jídelníček přirozeným způsobem a v souladu s prevenci civilizačních nemocí.

4. Přirozeně bezlepková náhrada obilovin

Quinoa je botanicky příbuzná špenátu a řepě, nikoliv pšenici nebo ječmeni. Díky tomu neobsahuje lepek. To je zásadní informace pro lidi trpící celiakií, ale i pro ty, kteří hledají pestřejší způsoby, jak nahradit obiloviny.

Bezlepkový stravovací režim bývá často spojován s náročným sháněním vhodných potravin nebo s kompromisy v chuti. Quinoa v tomto směru přináší úlevu. Má jemnou oříškovou chuť a snadno zapadne do běžných receptů, od příloh přes polévky až po sladké kaše. Není potřeba speciální postupy či další přidané látky.

Pro mnoho lidí, kteří se snaží omezit lepek, se quinoa stává mostem mezi nutričním hlediskem a gastronomickou radostí. Nahradí kuskus v salátu tabbouleh, doplní zeleninové kari nebo vytvoří základ pro vydatnou snídaňovou kaši. Bezlepková dieta se díky ní může stát příležitostí pro nové kombinace chutí. Mnohé kupované bezlepkové pečivo bývá nutričně chudé, quinoa si i při pečení zachovává svou hodnotu v původní podobě, využijte toho a přidejte mouku z ní do svch receptů na domácí pečivo.

Čím nahradit obiloviny s lepkem?

Náhrada (bez lepku)	Kategorie	Využití v kuchyni	Plus
Quinoa	Pseudoobilovina	příloha, saláty, kaše, mouka	plnohodnotné bílkoviny
Pohanka	Pseudoobilovina	kaše, příloha, mouka, palačinky	rutin, výrazná chuť
Amarant	Pseudoobilovina	příloha, pečení, pufovaný	více lysinu v bílkovině
Jáhly (proso)	Obilovina bez lepku	kaše, nákypy, příloha	jemná chuť, snadná příprava
Rýže	Obilovina bez lepku	příloha, rizoto, mouka	univerzální a dobře stravitelná
Kukuřice / polenta	Obilovina bez lepku	polenta, kaše, pečivo	zlatožlutá barva, nasládlost
Čirok (sorghum)	Obilovina bez lepku	mouka, kaše, příloha	vláknina a minerály
Teff	Obilovina bez lepku	mouka, injera, kaše	vyšší obsah železa
Tapioka (maniok)	Škrob	zahuštění, perly, dezerty	neutrální chuť, hladká konzistence
Cizrna	Luštěnina	hummus, mouka, těstíčka	více bílkovin a sytivost
Čočka (červená)	Luštěnina	příloha, polévky, těstoviny	rychlé vaření, vláknina
Brambory	Hlíza	příloha, kaše, knedlíky bez lepku	přirozeně bez lepku
Kaštanová mouka	Plod – mouka	pečivo, palačinky, dezerty	jemná nasládlost, aroma
Kokosová mouka	Plod – mouka	pečení, zahuštění	vysoká vláknina
Oves bezlepkový*	Obilovina (certifikovaná)	vločky, kaše, pečení	*nutná kontrola kontaminace

5. Podpora trávení a pocitu sytosti

Quinoa se pyšní podstatným podílem vlákniny. Na 100 gramů suché suroviny připadá přibližně 7 gramů. Vláknina má zásadní vliv na trávení. Zpomaluje vstřebávání živin, zajišťuje stabilnější hladinu cukru v krvi a podporuje činnost střev. Pravidelný příjem vlákniny vytváří příznivé prostředí pro střevní mikrobiom. Bakterie v tlustém střevě ji využívají jako substrát a dávají vzniknou látkám podporujícím imunitu i metabolismus. Zdravá střevní flóra se odráží nejen na trávení, ale i na celkové odolnosti organismu.

Dalším přínosem je pocit sytosti. Vláknina váže vodu, zvětšuje objem potravy a zpomaluje její průchod trávicím traktem. Díky tomu přichází hlad později a člověk sní menší množství kalorií, aniž by měl pocit, že se omezuje. To se hodí při hubnutí i při snaze nastavit si zdravý rytmus jídla.

Quinoa v kuchyni Vaření a pečení s quinoou

Quinoa si nachází cestu do kuchyní celého světa. Výživoví poradci ji doporučují jako vhodný zdroj bílkovin i proto jak snadno se přizpůsobuje světu gastronomie přizpůsobuje. uplatní se jako příloha, základ salátu i pojivo do směsí na karbanátky. Nerozlišuje mezi sladkými a slanými pokrmy. Stačí drobná změna koření nebo doprovodných ingrediencí a quinoa vyznívá pokaždé jinak. Přesně v tom tkví její síla: univerzálnost bez nudy.

Jak ji připravit, aby chutnala? Základ je jednoduchý. Zrna se nejprve propláchnou pod tekoucí vodou, aby se odstranila nahořklá vrstva saponinů. Poté se vaří podobně jako rýže - v dvojnásobném množství vody, přibližně patnáct minut, dokud nedocílite nadýchané hmoty s lehce oříškovou příchutí. Ta se dobře kombinuje s čerstvou i pečenou zeleninou, masem, rybami nebo sýry.

Na quinou můžete nahlížet jako neutrální plátno, na něž kuchař maluje chutě podle vlastní fantazie. V salátu vytvoří křehký kontrast s krémovým avokádem, tuňákem a čerstvými bylinkami. S pečenou zeleninou se propojí s karamelizovanou sladkostí mrkve či dýně. V kombinaci s luštěninami získá na hutnosti a zasytí podobně jako tradiční české luštěninové pokrmy. Někdo využívá quinou jako náhradu kuskusu nebo bulguru. Oproti nim má vyšší podíl bílkovin a nezatěžuje tolik trávení. V rizotu umí zastoupit klasickou rýži. Zahustí polévky a zároveň jim rozšíří výživovou škálu.

Zajímavou kapitolou jsou pokrmy, kde quinoa slouží jako pojivo. Rozemletá nebo předvařená zrna se uplatní ve směsích na placičky, karbanátky či zeleninové nákypy. Zajistí soudržnost a zároveň lehkost, takže jindy těžké pokrmy budou překvapivě snadno stravitelné. To ocení vegetariáni i ti, kdo hledají variace k tradičním masovým jídlům. Inspiraci nabízejí například vegan karbanátky z čočky a quinoy nebo ty s červenou řepou a vlašskými ořechy.

Sladká podoba quinoy také umí překvapit a potěšit. Uvařená semínka se dají přimíchat do těsta na koláč, zapéct s ovocem nebo použít do snídaňových kaší. Pufovaná quinoa připomíná lehký křupavý popcorn a hodí se do čokoládových dezertů, müsli tyčinek nebo nepečeného cukroví. Čokoládové placičky z quinoy nebo švestkové hrudky ukazují, že hranice mezi zdravou svačinou a dezertem může být velmi tenká.

Quinoa také obstojí v roli „společníka“ výrazných chutí. Pikantní mexické fazole s quinoou dokazují, že se neztratí ani vedle chilli a koření. Jako společník pečeného lososa se propojí s máslovou jemností ryby a grilovanou zeleninou. V plněné dýni vytvoří pevný střed, který doplní krémovost dužiny. Vždy přitom zachovává vlastní strukturu a lehce oříškovou chuť, která propojuje ostatní složky pokrmu.

A hodí se quinoa i pro tradiční českou kuchyni? Odpověď zní ano. Lze ji zakomponovat do nákypu, podávat jako přílohu místo rýže či brambor, zapékat s kuřecím masem nebo přimíchat do karbanátkové směsi. Její neutrální charakter nabádá k doplňování s kořenovou zeleninou, houbami i kysaným zelím. Nabízí možnost, jak obohatit známé recepty o novou dimenzi, aniž by se narušil jejich základní charakter. Ti z nás, kfo rádi experimentují, mohou sáhnout po různých typech quinoy - bílé, červené či černé. Každá má trochu jinou chuť i strukturu. Bílá se hodí do kaší a dezertů, červená do salátů, protože si lépe udržuje tvar, černá má výraznější, až zemité tóny a dobře ladí s pečenou zeleninou. Kombinací na talíři vytvoříte zajímavý estetický barevný efekt.

Pokud se podíváme na trendy, quinoa se uplatňuje v tzv. bowls, tedy miskách kombinujících obilovinu, bílkovinu, zeleninu a omáčku. Tento způsob servírování vyhovuje rychlému životnímu stylu a umožňuje vytvářet nespočet variací. Snídaňová miska s quinoou, borůvkami a řeckým jogurtem ukazuje sladkou tvář, vegetariánská miska s quinoou a pečenou zeleninou zase, že jednoduchost neznamená ochuzení chuti.

Z pohledu praktičnosti nemůžeme nezmínit konzistenci. Správně uvařená quinoa zůstává sypká, jednotlivá zrnka se nelepí a udržují si jemnou pevnost příjemnou na skus. Pozor na převařenou rozbředlou hmotu. Vyplatí hlídat poměr vody a dobu vaření. Někdo také quinou po uvaření nechává podobně jako kuskus, pár minut dojít pod pokličkou, aby byla nadýchanější a například v salátu byla lehká a svěží.