- Co je vitamín C?
- Jak tělo zpracovává vitamín C?
- Zdroje vitamínu C | V čem je hodně vitamínu C?
- Kolik vitamínu C potřebujeme?
- Vitamín C a zdraví | 10 důvodů proč jíst vitamín C
- Vitamín C pro krásu a výkon | Jak prospívá pleti i svalům?
- Rizika a nežádoucí účinky | Kdy a jak může vitamín C uškodit?
Co je vitamín C?
Vitamín C, známý také jako kyselina L-askorbová (nebo askorbát), je jednoduchý, nízkomolekulární sacharid a zároveň esenciální ve vodě rozpustný vitamín, nezbytný pro lidské tělo. Jeho chemické a fyzikální vlastnosti jsou úzce spjaty s jeho strukturou, která obsahuje dvě enolové skupiny v pětčlenném heterocyklickém laktonovém kruhu. Vitamín C existuje v těle v oxidované (L-dehydroaskorbová kyselina) i redukované (L-askorbová kyselina) formě, tvořící reverzibilní redoxní systém. Tato schopnost snadno podléhat oxidaci a redukci je podstatná pro jeho biologické funkce. V těle koluje převážně ve formě kyseliny askorbové (99,5 %), dehydroaskorbová kyselina tvoří mnohem menší podíl (0,5 %), který se ale zvyšuje při oxidačním stresu. Kyselina dehydroaskorbová je ve vodných roztocích nestabilní a nevratně se rozkládá, čímž ztrácí svou funkci. Vitamín C je také citlivý na teplo, světlo a vzduch, tudíž během vaření a skladování dochází k jeho významným ztrátám.
| Typ vitamínu | Rozpustnost | Zástupci |
|---|---|---|
| Vitamíny rozpustné ve vodě | Ve vodě | B-komplex (B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9, B12), C |
| Vitamíny rozpustné v tucích | V tucích | A, D, E, K |
Pro člověka je vitamín C esenciální, což znamená, že jej musíme přijímat z potravy, jelikož naše tělo ho není schopno samo syntetizovat. Tato neschopnost pramení ze ztráty enzymu L-gulonolaktonoxidázy během evoluce, který je nezbytný pro poslední krok syntézy vitamínu C z L-gulonolaktonu. Většina ostatních živočichů si tento vitamín narozdíl od nás dokáže vyrobit endogenně. Neschopnost s námí sdílí primáti nebo třeba morčata.
Historický se vitamínu C dostal do podvědomí s kurdějemi (skorbut), závažným onemocněním způsobeným jeho nedostatkem, které po staletí sužovalo námořníky na dlouhých plavbách bez přístupu k čerstvým potravinám. Mezi symptomy kurdějí patří krvácení dásní, vypadávání zubů, krvácení z nosu, chudokrevnost, snížená imunita, únava, bolesti kloubů a svalů. V 16. století francouzský mořeplavec Jacques Cartier léčil svou nemocnou posádku odvarem z borového jehličí, které obsahuje vitamín C. Avšak až v polovině 18. století britský lékař James Lind úspěšně začal s léčbou a prevencí kurdějí, mimo jiné zavedením citrusových plodů do stravy námořníků. Samotná izolace a určení struktury vitamínu C se podařila maďarskému chemikovi Albertu Szent-Györgyimu z paprik ve 20. letech 20. století, za což v roce 1937 obdržel Nobelovu cenu.
Vitamín C v těle funguje jako antioxidant i pro-oxidant
Jako antioxidant je silným redukčním činidlem a účinně neutralizuje volné radikály a reaktivní formy kyslíku (ROS). Chrání tak DNA, bílkoviny a lipidy před oxidativním poškozením a hraje klíčovou roli v obranném systému organismu. Rovněž je schopen regenerovat oxidovanou formu vitamínu E, tak aby mohl jako antioxidant opětovně působit.
V některých situacích však může vitamín C vystupovat i jako pro-oxidant. To nastává zejména v přítomnosti přechodných kovů, především železa (Fe2+/Fe3+) a mědi (Cu2+/Cu+). V těchto případech vitamín C katalyzuje tvorbu hydroxylových radikálů prostřednictvím Fentonovy reakce. Tento pro-oxidační účinek je zvláště významný ve vysokých koncentracích a může vést k poškození DNA a vyčerpání ATP v buňkách. U nádorových buněk může tento pro-oxidační mechanismus, generující vysoké úrovně ROS, paradoxně narušit jejich oslabený antioxidační systém a vést k jejich selektivnímu zániku. Je však důležité si uvědomit, že pro dosažení těchto protinádorových účinků jsou nutné farmakologické koncentrace vitamínu C, typicky dosahované pouze nitrožilním podáním.
Molekulární struktury vitamínu C a jeho derivátů
| Název sloučeniny | Typ | Strukturní poznámka |
|---|---|---|
| L-askorbová kyselina | Redukovaná forma | Enediolová skupina v laktonovém kruhu |
| L-dehydroaskorbová kyselina | Oxidovaná forma | Ztráta dvou protonů, otevřený laktonový kruh |
| 2-O-glukosylaskorbát | Stabilní derivát | Navázaný glukózový zbytek na C2 |
| Askorbylpalmitát | Lipofilní derivát | Esterifikace s palmitovou kyselinou |
| Askorbylfosfát | Stabilizovaný derivát | Fosforylace hydroxylové skupiny |
Jak tělo zpracovává vitamín C?
Vitamín C existuje v těle ve dvou hlavních formách, které tvoří reverzibilní redoxní systém: L-askorbová kyselina (redukovaná forma) a L-dehydroaskorbová kyselina (oxidovaná forma). Tato schopnost snadno podléhat oxidaci a redukci je podstatná pro jeho biologické funkce. L-askorbová kyselina je dvojsytná kyselina s enediolovou skupinou v pětičlenném heterocyklickém laktonovém kruhu. Je citlivá na teplo, světlo a vzduch, což vede k významným ztrátám jejího obsahu v potravinách během vaření a skladování. Dehydroaskorbová kyselina je ve vodných roztocích nestabilní a nevratně se rozkládá, čímž ztrácí svou funkci.
Vstřebávání a transport vitamínu c v těle
Vitamín C se vstřebává hlavně v tenkém střevě. Tento proces je energeticky náročný a probíhá dvěma způsoby - jednoduchou difuzí a aktivním transportem.
- Transport askorbové kyseliny
Zajišťují ho tzv. SVCT transportéry (sodium-dependent vitamin C transporters). První je SVCT1 nezbytný pro vstřebávání ve střevě a pro vylučování přebytku močí. Aktivní především v epidermis. Duhý pak SVCT2 zajišťující přenos do vnitřních tkání včetně mozku (přes choroidní plexus), důležitý pro distribuci do orgánů a udržení hladin v buňkách. - Transport dehydroaskorbové kyseliny
Zprostředkovávají GLUT transportéry (GLUT1, GLUT3, GLUT4), které za normálních okolností přenášejí glukózu. Dehydroaskorbová kyselina využívá jejich „cestu“ a do buněk se dostává 10–20× rychleji než askorbová forma, ale uvnitř buněk se musí přeměnit zpět na aktivní askorbovou formu.
Při příjmu do 100 mg denně je vstřebávání vitaminu C téměř 100%. Jakmile dávky překročí tuto hranici, účinnost vstřebávání klesá. Tělo si prostě vezme jen tolik, kolik potřebuje. Tělo obsahuje přibližně 1,5 až 5 gramů vitamínu C, z toho většina koluje v krvi jako askorbová kyselina. Nejvíce vitamínu C se nachází:
- v mozku (zejména v hypofýze)
- v nadledvinách
- v očích (čočka)
- v játrech
- v leukocytech
Nejnižší koncetrace pak mají červené krvinky, což je dáno vysokým obsahem železa. Askorbová kyselina neprochází hematoencefalickou bariérou přímo, ale do mozku se dostává díky SVCT2 přes choroidní plexus. Dehydroaskorbová kyselina bariérou prochází snadno přes GLUT1 a uvnitř mozku se opět redukuje.
Interakce vitamínu C s jinými látkami
- Glukóza
Vysoké hladiny glukózy (např. u diabetiků) mohou soutěžit s dehydroaskorbovou kyselinou o vstup do buněk přes GLUT transportéry, a tím snížit její účinnost. - Flavonoidy
Některé chrání vitamín C před oxidací (např. rutiny), jiné - jako quercetin nebo myricetin - mohou blokovat transportéry a snižovat vstřebávání. - Kovy
Vitamín C zvyšuje vstřebávání železa tím, že převádí železité ionty (Fe³⁺) na vstřebatelnější železnaté (Fe²⁺). Tím zlepšuje také využití selenu a pomáhá omezit tvorbu karcinogenních N-nitrosaminů z dusičnanů v trávicím traktu.
Biologické funkce vitamínu C
Vitamín C je kofaktorem řady enzymů, a tím se podílí na důležitých metabolických drahách:
- Kolagen
Podporuje enzymy, které hydroxylují prolin a lysin (součást kolagenu). Udržuje železo v aktivní formě (Fe²⁺). Bez vitamínu C je kolagen nestabilní - vzniká kurděje (krvácení dásní, oslabené cévy, špatné hojení ran). - Karnitin
Zajišťuje produkci karnitinu, látky nutné pro transport mastných kyselin do mitochondrií, kde se spalují pro energii. Nedostatek způsobuje únavu a svalovou slabost. - Katecholaminy
Podporuje tvorbu noradrenalinu z dopaminu (enzym dopamin-β-monooxygenáza obsahuje měď). - Tyrosin
Účastní se rozkladu tyrosinu. - Epigenetika
Ovlivňuje aktivitu enzymů, které upravují DNA a histony. Tím reguluje genovou expresi a může bránit rozvoji nádorů, např. blokováním faktoru HIF-1α a zvyšováním 5hmC v nádorových buňkách.
Tabulka enzymů, u kterých je vitamín C kofaktorem
| Název enzymu | Funkce | Proces |
|---|---|---|
| Prolyl-4-hydroxyláza | Hydroxylace prolinu | Syntéza kolagenu |
| Lysyl-hydroxyláza | Hydroxylace lysinu | Stabilizace kolagenu |
| Dopamin-β-monooxygenáza | Přeměna dopaminu na noradrenalin | Syntéza katecholaminů |
| γ-butyrobetain hydroxyláza | Hydroxylace butyrobetainu | Syntéza karnitinu |
| Tyrosináza | Podíl na degradaci tyrosinu | Metabolismus aminokyselin |
| TET dioxygenázy | Demetylace DNA | Epigenetická regulace |
| HIF hydroxylázy | Regulace HIF-1α | Odpověď na hypoxii |
Antioxidační účinky
Vitamín C je silný antioxidant:
- Neutralizuje volné radikály (superoxid, peroxid vodíku, hydroxylový radikál, singletový kyslík).
- Chrání DNA, lipidy a bílkoviny před poškozením.
- Obnovuje vitamín E zpět na aktivní formu (tokoferol), čímž chrání buněčné membrány.
Vylučování vitamínu C z těla
Vitamín C je ve vodě rozpustný a přebytek se vylučuje močí. Pokud plazmatická koncentrace překročí 85 μmol/l, tělo už ho dále neudrží a začne ho vylučovat. Reabsorpce probíhá v ledvinách pomocí SVCT1 a GLUT.
Asi 1 % askorbátu se přeměňuje na oxalát. U zdravých lidí je riziko močových kamenů minimální, ale u predisponovaných jedinců nebo při vysokých dávkách stoupá. Dávky nad 5 g denně mohou také způsobit průjem. Vitamín C může ovlivňovat výsledky některých laboratorních testů v moči a při interpretaci výsledků je důležité na to myslet.
Graf koncentrace vitamínu C v orgánech
Zdroje vitamínu C V čem je hodně vitamínu C?
Lidé ztratili schopnost syntetizovat vitamín C během evoluce, kdy postrádají enzym L-gulonolaktonoxidázy, který je nutný pro poslední krok jeho syntézy z glukózy. Z tohoto důvodu je závislost na dietním příjmu vitamínu C pro nás nezbytná.
Přírodní zdroje vitamínu C
Ovoce
- Mezi nejbohatší ovocné zdroje patří šípky (s obsahem až 1000 mg/100g) a černý rybíz (150–200 mg/100g).
- Dále kiwi je významným zdrojem s 80–90 mg/100g.
- Citrusové plody, pomeranče (51–53 mg/100g), citrony (49–53 mg/100g), grapefruity (35–43 mg/100g) a mandarinky (27 mg/100g), jsou obecně známy jako hlavní zdroje, ačkoli třeba paprika nebo černý rybíz je v obsahu vitamínu C předčí. Nicméně, běžná porce pomeranče (150-200g) umí poskytnout 70-100 mg vitamínu C, což je srovnatelné s jahodami.
- Jahody (60–70 mg/100g), maliny (25–30 mg/100g), papája a ananas jsou také dobrými zdroji.
- Z méně známých, ale vysoce potentních zdrojů stojí za zmínku acerola, která obsahuje velmi vysoké množství vitamínu C.
- Mražené bobulovité ovoce je v zimě z pohledu obsahu vitamínu C lepší volbou než čerstvé dovážené, protože si do značné míry zachovává vitamín C, zatímco u dováženého ovoce se jeho obsah, kvůli dlouhému transportu, snižuje.
Zelenina
- Paprika je obzvláště bohatá na vitamín C; žlutá, oranžová a červená paprika obsahují přes 130 mg/100g, zelená a bílá kolem 90 mg/100g.
- Brukvovitá zelenina, hlavně brokolice (90–120 mg/100g), růžičková kapusta (80–90 mg/100g), květák (50–70 mg/100g) a kedlubna (50–60 mg/100g) jsou rovněž vynikajícími zdroji.
- Špenát (28–60 mg/100g) a rajčata (14 mg/100g) jsou dalšími příklady.
- Dále petrželová nať (až 170 mg/100g) a křen (45–117 mg/100g) obsahují vysoké množství vitamínu C.
- Ačkoliv brambory, ve srovnání s jinými druhy ovoce a zeleniny, obsahují relativně nízké množství vitamínu C (10–25 mg/100g), bývají významným zdrojem díky objemu, ve kterém je obvykle konzumujeme. Jedna běžná porce (150 g syrových brambor) dodá poskytnout kolem 70 mg vitamínu C. Výhodou brambor je i to, že jsou dostupné po celý rok.
- Mražená nebo sterilovaná zelenina si do značné míry zachovává svůj obsah vitamínu C a je být dobrou náhradou za čerstvou zeleninu, zejména mimo sezónu.
Živočišné zdroje
- Vitamín C se v menším, ale nutričně významném množství vyskytuje také ve vnitřnostech, konkrétně v játrech a ledvinách, v množství 10–40 mg/100g.
Faktory ovlivňující obsah vitamínu C v potravinách
Vitamín C je citlivá látka, jejíž obsah v potravinách je výrazně ovlivněn mnoha vlivy.
- Teplo, světlo, vzduch a doba vaření/skladování
Kyselina askorbová je termolabilní, což znamená, že je citlivá na teplo. Během vaření a skladování potravin může dojít ke ztrátám významného množství vitamínu C. Oxidace kyseliny askorbové na dehydroaskorbovou kyselinu je závislá na pH, teplotě a přítomnosti kyslíku, vlhkosti a světla. Například po 30 minutách vaření zeleniny mohou ztráty vitamínu C dosáhnout 50–65%. Vaření brambor může způsobit ztrátu až 68,9% vitamínu C, smažení pak 53,9%. I skladování při pokojové teplotě vede ke snižování obsahu vitamínu C. Kupříkladu po 6 týdnech skladování brambor při 17-22°C se ztratí přibližně 15% vitamínu C. Nejlepší je konzumovat ovoce a zeleninu co nejčerstvější a minimalizovat dobu vaření. - Zpracování (krájení, blanšírování, zmrazení)
Před zmrazením zeleniny se provádí různé úpravy jako mytí, krájení a blanšírování, které ovlivňují ztráty vitamínu C. Už pouhé umytí nenakrájené brokolice může snížit vitamín C o 20%. Krájení zeleniny zvyšuje kontaktní plochu s vodou a vzduchem a v důsledku toho zvyšuje ztráty. Listová zelenina je náchylnější na vyluhování a zahřívání. U brokolice a další brukvovité zeleniny dochází při krájení nebo vaření k reakci s glukosinoláty za vzniku askorbigenů, které ztrácí aktivitu vitamínu C. Zmrazení samo o sobě způsobuje ztráty, ale záleži na délce pobytu v mrazáku. Po 3 měsících při -18°C jsou ztráty nepatrné, ale po 6 měsících se obsah vitamínu C v brokolici a špenátu sníží přibližně o 40%, v bramborách pak jen o 10%. - Interakce s kovy
Ionty kovů, zejména železa (Fe3+) a mědi (Cu2+), katalyzují oxidaci kyseliny askorbové, a tím zvyšují její rozklad. Na druhou stranu, vitamín C zvyšuje vstřebávání železa (jak hemového, tak nehemového) tím, že redukuje železité ionty (Fe3+) na železnaté (Fe2+), které jsou lépe vstřebatelné. Tato redukce probíhá především v žaludku. Vitamín C také podporuje začlenění železa do feritinu a chrání ho před degradací. Kyselina askorbová reaguje s látkami, které snižují vstřebávání železa (polyfenoly, fosfáty, vápník, mléčné bílkoviny) a tak dále zvyšuje dostupnost železa.
Ztráty vitamínu C při zpracování
| Způsob zpracování | Přibližný úbytek vitamínu C | Poznámka |
|---|---|---|
| Blanšírování | 10–25 % | Krátké tepelné ošetření |
| Zmrazení | 5–15 % | Při správném postupu minimální ztráty |
| Vaření ve vodě | 40–60 % | Vyluhování do vody + teplo |
| Dušení | 30–50 % | Méně ztrát než při vaření |
| Pečení | 20–40 % | Ztráty závisí na délce a teplotě |
| Mikrovlnné vaření | 10–30 % | Krátké časy = menší ztráty |
| Smažení | 30–70 % | Vysoká teplota + tuk |
| Sušení | 50–90 % | Dlouhé působení tepla a vzduchu |
| Kvašení | 25–50 % | Ztráty během fermentace |
| Skladování (doma) | 10–50 % | Délka, světlo, teplota hrají roli |
Syntetické zdroje vitamínu C
Vitamín C již dnes není dostupný pouze z přírodních zdrojů, ale je také vyráběn synteticky a využíván v potravinářském průmyslu. Syntetická kyselina askorbová se průmyslově vyrábí pomocí Reichsteinova procesu, který byl poprvé použit ve 30. letech 20. století. To zahrnuje několik chemických a mikrobiálních kroků, začínající redukcí D-glukózy na D-sorbitol, následnou fermentací na L-sorbózu a dalšími reakcemi vedoucími ke vzniku kyseliny askorbové. Největším světovým producentem syntetického vitamínu C je Čína.
Vitamín C a jeho deriváty jsou do potravin přidávány jako aditiva a jsou značeny Ečky
- E 300 Kyselina askorbová
- E 301 Askorbát sodný
- E 302 Askorbát vápenatý
- E 304 Estery mastných kyselin askorbové kyseliny (askorbylpalmitát, askorbylstearát)
Využití v potravinářství
Přidávání kyseliny askorbové do potravin má mnoho důvodl:
- Prodlužuje trvanlivost potravin.
- Zamezuje enzymatickému hnědnutí a nežádoucímu aromatu způsobenému oxidací.
- V pivu a víně předchází nežádoucím zákalům a zhoršeným senzorickým vlastnostem. Ve víně také umožňuje snížit množství použitého oxidu siřičitého.
- Společně s dusitany zrychluje proces výroby masných výrobků a stabilizuje barvu hotových výrobků.
- Snižuje tvorbu karcinogenních N-nitrosaminů v trávicím traktu, zejména v přítomnosti dusičnanů (např. při nakládání masa), tím, že převádí dusitany na NO, NO2 a N2.
- V mouce chrání lipidy a bílkoviny lepku před oxidací.
Syntetický vs. přírodní vitamín C
Nejprve je třeba zmínit, že uměle vyráběný vitamín C je bezpečný k užívání. Ačkoli čistá L-askorbová kyselina je biologicky nejaktivnější formou vitamínu C, je známá svou nestabilitou a náchylností k oxidaci. Některé stabilizované formy, jako je Ascorbyl Glucoside, se jeví jako slibné pro kosmetické použití.
Přírodní formy vitamínu C jsou pro tělo lépe vstřebatelné, a z přijaté dávky tak získáte o něco více vitamínu C. Důvodem je, že vitamín C se v ovoci a zelenině nevyskytuje jako jediná látka, ale je doprovázen dalšími složkami, zejména flavonoidy, které fungují synergicky a podporují lepší absorpci vitamínu C. Některé z nich chrání vitamín C před oxidací a zvyšují jeho vstřebatelnost. Na druhou stranu některé flavonoidy, především quercetin a myricetin, jsou inhibitory transportérů vitamínu C a snižovat jeho vstřebatelnost.
Experimenty porovnávající využitelnost vitamínu C z doplňků stravy, ovoce a ovocných džusů ukázaly, že doplňky stravy dosahují maximální plazmatické koncentrace rychleji (do 2 hodin), po konzumaci citrusových plodů je celková plocha pod křivkou plazmatické koncentrace vitamínu C v čase větší a tudíž naznačuje delší dostupnost. Vstřebatelnost vitamínu C z kiwi a doplňků stravy se významně nelišila, a vstřebatelnost z pomerančového džusu je srovnatelná s doplňky stravy. Biologická dostupnost se může lišit i u tepelně upravené zeleniny, kupříkladu vařená brokolice může mít o 20% vyšší vstřebatelnost vitamínu C než syrová. Příjem vlákniny na biologickou dostupnost vitamínu C nemá vliv.
Kolik vitamínu C potřebujeme?
Doporučená denní dávka vitaminu C se liší v závislosti na věku, pohlaví a zdravotním stavu jedince.
- Pro dospělé
Obecně se doporučená denní dávka pro zdravého dospělého člověka pohybuje kolem 80–100 mg/den. Německá společnost pro výživu (DGE) stanovuje pro muže 110 mg/den a pro ženy 95 mg/den. Světová zdravotnická organizace (WHO/FAO) uvádí 45 mg/den pro dospělé, National Academy of Medicine (NAM) pak doporučuje 90 mg/den pro muže a 75 mg/den pro ženy. Tyto hodnoty zohledňují prevenci projevů nedostatku a posílení imunitního systému. - Těhotné a kojící ženy
Potřeba vitaminu C je u těhotných a kojících žen zvýšená. Doporučení se pohybují od 55 mg/den pro těhotné a 70 mg/den pro kojící ženy (WHO/FAO) až po 85 mg/den pro těhotné a 120 mg/den pro kojící ženy (IOM). - Kuřáci (aktivní i pasivní)
Kuřáci mají zvýšenou spotřebu vitaminu C. Jejich metabolismus vitaminu C je vyšší, a proto potřebují vyšší příjem k udržení adekvátní plazmatické koncentrace a rovnováhy v těle. Doporučený příjem pro kuřáky se pohybuje mezi 135-155 mg/den (DGE) nebo o 35 mg více než u nekuřáků (IOM). Pasivní kouření, zejména u dětí, také snižuje plazmatické hladiny vitaminu C. - Sportovci
Intenzivní fyzická aktivita zvyšuje oxidační stres a spotřebu vitaminu C. Doplňky mohou být pro sportovce užitečné, pokud nemohou konzumovat dostatek čerstvého ovoce a zeleniny. - Osoby ve stresu
Stresové situace zvyšují spotřebu vitaminu C v těle. - Osoby s infekčním nebo chronickým onemocněním
U těchto skupin je potřeba vitaminu C zvýšená. - Staří lidé
Mohou mít nízké plazmatické hladiny vitaminu C kvůli nedostatečnému příjmu, chronickým onemocněním a užívání léků, ačkoli rozdíly v absorpci a metabolismu oproti mladým nejsou známy. - Další stavy
Zvýšená denní potřeba je také u pacientů s gingivitidou, astmatem, glaukomem, kolagenovými poruchami, úpalem, artritidou, pneumonií, sinusitidou, revmatickou horečkou, hemovaskulárními poruchami, popáleninami a při zpožděném hojení ran.
Děti a vitamín C
| Věk dítěte | Spotřeba vitamínu C |
|---|---|
| 0 - 3 měsíce | 50 mg |
| 4 - 11 měsíců | 55 mg |
| 1 - 3 roky | 60 mg |
| 4 - 6 let | 70 mg |
| 7 - 9 let | 80 mg |
| 10 - 12 let | 90 mg |
Ačkoli je vitamin C rozpustný ve vodě a přebytek je vylučován močí, nadměrná suplementace může vést k nepříjemným vedlejším účinkům. Doporučená horní hranice (UL) je ro dospělé stanovena na 2000 mg/den. Při překročení této dávky je většina vitaminu C vyloučena močí, což může ovlivnit biochemické vyšetření moči.
Hypovitaminóza neboli nedostatek vitaminu C
Nedostatek vitaminu C nastává, když jeho plazmatická koncentrace klesne pod 11–20 μmol/l, což zvyšuje riziko vzniku příznaků. V České republice se s absolutním nedostatkem vitaminu C téměř nesetkáváme. Avšak mírný nedostatek je poměrně častý, zejména u těchto rizikových skupin.
- Kuřáci (aktivní i pasivní)
Mají zvýšený metabolický obrat vitaminu C a nižší plazmatické hladiny. - Těhotné a kojící ženy
Zvýšená potřeba živin vede k vyššímu riziku nedostatku. - Osoby s chronickým onemocněním
Například diabetici (zejména 2. typu) a obézní jedinci mají často nízké plazmatické hladiny vitaminu C. - Staří lidé
Mohou trpět nedostatečným příjmem vitaminu C. - Pacienti s hematologickými malignitami (nádorovými onemocněními)
Bylo prokázáno, že pacienti s rakovinou mají velmi nízké zásoby kyseliny askorbové. - Lidé ve stresu
Zvýšená zátěž organismu spotřebovává více vitaminu C. - Užívající určité léky
Antikoncepce, antibiotika, acylpyrin, indomethacin, tetracycliny a některé kortikosteroidy snižují hladiny vitaminu C v těle. - Pacienti s onemocněním ledvin
Při dialýze dochází k filtraci vitaminu C. - Lidé s dietními omezeními
Například ti, kteří dodržují "food fads", mají domnělé potravinové alergie, přijímají nesuplementovanou parenterální výživu, nebo drží diety kvůli zánětlivým onemocněním střev, gastroezofageálnímu refluxu nebo Whippleově chorobě.
Projevy mírného nedostatku vitamínu C
Při mírném nedostatku vitaminu C dochází ke zpomalení růstu, zvýšené kazivosti zubů a dásní, tvorbě modřin v důsledku zhoršené pružnosti cév. Organismus je náchylnější k infekcím. Objevuje se celková únava a vyčerpání. Dále se mohou vyskytnout žaludeční problémy, deprese nebo psychické změny. Rekonvalescence je prodloužená a hojení ran zhoršené. Dále mohou být přítomny bolesti kloubů a svalů, suchost úst a očí, vypadávání vlasů a suchá, svědivá kůže.
Kurděje (skorbut)
Kurděje jsou závažným onemocněním způsobeným dlouhodobým a absolutním nedostatkem vitaminu C. Minimální denní dávka k prevenci kurdějí je 10 mg. Příznaky se objevují po 1 až 3 měsících trvajicího deficitu.
- Krvácení dásní a problémy se zuby
Dásně jsou zpočátku červené, oteklé a lesklé, později se stávají fialovými, nekrotickými a náchylnými ke krvácení, což může vést až k vypadávání zubů. - Krvácení
Zvýšená krvácivost z nosu, do sliznic, vnitřních orgánů, svalů a podkoží. Zahrnuje perifolikulární hemoragie, purpuru, třískovité hemoragie nehtového lůžka, intramuskulární, intraartikulární a subperiostální krvácení. - Anémie a poruchy krvetvorby
Chudokrevnost a narušená krvetvorba. - Snížená imunita
Zhoršená odolnost organismu vůči infekcím. - Otoky
Zejména otoky dolních končetin. - Svalová slabost a bolesti kloubů
Bolesti kloubů dolních končetin a svalová slabost. - Psychické změny
Letargie, malátnost, emoční labilita, hysterie, hypochondrie a deprese. - Kožní projevy
Phrynoderma (zvětšené hyperkeratotické vlasové folikuly) a "korkscrew hairs" (zlomené a stočené vlasy). - Špatné hojení ran
Zhoršená regenerace tkání.
Moeller-Barlowova nemoc je specifická forma kurdějí, která se projevuje obvykle kolem 6. měsíce věku u nekojených dětí, kdy se vyčerpají zásoby vitaminu C nahromaděné během těhotenství. Dochází k poškození vývoje chrupavek.
Hodnocení stavu vitaminu C v těle
Stav vitaminu C v těle se hodnotí především měřením jeho hladiny v plazmě. Normální plazmatické koncentrace vitaminu C se pohybují okolo 23–87 μmol/l (což odpovídá 4–15 mg/l). Za indikátor nízkého příjmu jsou považovány hodnoty pod 37 μmol/l, zatímco klinické příznaky se objevují při hodnotách ≤ 10 μmol/l. Pro prevenci aterosklerózy a nádorů se za žádoucí považují hodnoty ≥ 50 μmol/l. Koncentrace vitamínu C v plazmě může být snížena kouřením, chronickými onemocněními, jako je diabetes, nebo v důsledku chemoterapie. Dále se k měření zásobní hladiny vitaminu C v leukocytech a tkáních používá vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC). Koncentrace vitaminu C se liší v různých orgánech; nejvyšší celkový obsah je v mozku, játrech a kosterním svalu, zatímco v varlatech a štítné žláze je nízký. Je důležité poznamenat, že v těle neexistuje žádný zásobní orgán vitaminu C. Volně se filtruje do ledvin a reabsorbuje se pomocí transportérů.
Vitamín C a zdraví 10 důvodů proč jíst vitamín C
Kyselina askorbová dokáže daleko víc, než si většina z nás uvědomuje. I když ji bereme jako častý doplněk stravy na podzim a zimu, abychom eliminovali virózy a nachlazení, vědecké výzkumy odhalují stále nové role tohoto vitamínu v lidském těle. Od kožních nemocí přes kardiovaskulární zdraví až po boj s nádorovými buňkami.
1. Zachraňuje pokožku před porphyrií
Porphyria cutanea tarda patří mezi vzácnější kožní onemocnění, ale její mechanismus odhaluje zajímavou roli vitamínu C. Deficit askorbové kyseliny přispívá k rozvoji tohoto stavu, kdy se na kůži objevují puchýře a změny barvy po vystavení slunci. Vitamín C zasahuje do procesu na úrovni jaterních enzymů - konkrétně inhibuje oxidaci prostřednictvím CYP1A2.
Léčba spočívá v doplnění vitamínu C, ale pozornost zasluhovuje jedna důležitá skutečnost. Pacienti s porphyrií mají často zvýšené hladiny železa v těle, a vitamín C zároveň zvyšuje vstřebávání železa ze stravy. Proto lékař musí pečlivě zvážit dávkování a monitorovat stav pacienta během terapie. Mechanismus působení vitamínu C u porphyrie ukazuje jeho širší roli v metabolismu. Kyselina askorbová funguje jako antioxidant, ale zároveň ovlivňuje enzymatické procesy v játrech. Tato dvojí role - ochranná i regulační - se projevuje u mnoha dalších onemocnění.
2. Buduje kožní bariéru u atopické dermatitidy
Atopická dermatitida trápí miliony lidí po celém světě. Pokožka ztrácí schopnost udržet vlhkost, reaguje přehnaně na běžné podněty a neustále svědí. Pacienti s atopickou dermatitidou mají prokazatelně snížené hladiny vitamínu C v krevní plazmě. To není náhoda. Vitamín C hraje zásadní roli při tvorbě kolagenu, základního stavebního kamene kožní bariéry. Bez dostatečného množství askorbové kyseliny se kolagen tvoří nesprávně, pokožka ztrácí pružnost a odolnost. U atopické dermatitidy se tento problém umocňuje chronickým zánětem, který vitamín C spotřebovává rychleji.
Doplnění vitamínu C u pacientů s atopickou dermatitidou pomáhá obnovit funkci kožní bariéry. Pokožka si lépe drží vlhkost, méně reaguje na vnější podněty a celkově se zlepšuje její stav. Nejde o zázračné vyléčení, ale o podporu přirozených obranných mechanismů kůže.
Co dále pomáhá při atopické dermatitidě?
| Látka / Faktor | Účinek při atopické dermatitidě |
|---|---|
| Vitamin D | Podporuje imunitní rovnováhu a snižuje zánět v kůži |
| Zinek | Podporuje hojení kůže a snižuje svědění |
| Omega-3 mastné kyseliny | Mají protizánětlivý účinek a zmírňují suchost pokožky |
| Probiotika | Podporují střevní mikroflóru a snižují projevy ekzému |
| Vitamín E | Chrání kožní buňky před oxidačním stresem |
| Kolostrum | Obsahuje imunoglobuliny, které zklidňují imunitní reakce |
| Hydratace a emoliencia | Zklidňují suchou kůži a obnovují kožní bariéru |
| Vyhýbání se alergenům | Snižuje riziko zhoršení příznaků a kožních reakcí |
3. Bojuje proti malignímu melanomu
Melanom patří mezi nejagresivnější druhy kožního nádoru. Rychle se šíří, tvoří metastázy a často končí fatálně. Výzkum však ukázal, že vitamín C dokáže významně ovlivnit chování nádorových buněk melanomu. Snižuje jejich životaschopnost, omezuje invazivitu a spouští programovanou buněčnou smrt - apoptózu.
Studie na myších prokázaly, že vitamín C inhibuje růst primárního nádoru i tvorbu metastáz. Mechanismus působení spočívá v narušení metabolismu nádorových buněk a poškození jejich DNA. Důležitá je však cesta podání, kdy pouze intravenózní aplikace dosahuje dostatečně vysokých koncentrací pro toxický účinek na nádorové buňky. Perorální suplementace vitamínu C nedosáhne tak vysokých hladin v krvi, aby významně poškodila nádorové buňky. Pro terapeutické využití při melanomu je tedy nutné intravenózní podání pod lékařským dohledem. Vitamín C se tak stává slibnou adjuvantní terapií k současným léčebným postupům.
4. Tlumí bolest po herpetické infekci
Herpes zoster, lidově pásový opar, zanechává u mnoha pacientů dlouhodobé následky. Postherpetická neuralgie, neboli chronická bolest v místě původní infekce, dokáže znepříjemnit život na měsíce i roky. Pacienti s postherpetickou neuralgií mají prokazatelně snížené hladiny vitamínu C v plazmě.
Nitrožilní podání vitamínu C dokáže značně zmírnit intenzitu bolesti. Askorbová kyselina ovlivňuje přenos bolestivých signálů v nervovém systému a podporuje regeneraci poškozených nervových vláken. Výsledky se dostavují relativně rychle, často během několika dnů od zahájení terapie.
Vitamín C se uplatňuje i při léčbě genitálního herpesu, kde slouží jako adjuvantní terapie po laserové vaporizaci. Podporuje hojení tkání, snižuje riziko sekundární infekce a zkracuje dobu rekonvalescence. Kombinace moderních léčebných postupů s vitamínem C přináší lepší výsledky než samostatná terapie.
Přírodní analgetika tlumící bolest
| Přírodní látka | Analgetický účinek |
|---|---|
| Kurkumin (kurkuma) | Protizánětlivý a tlumí bolest kloubů a svalů |
| Zázvor | Pomáhá při bolesti svalů, kloubů a menstruačních bolestech |
| Boswellie | Snižuje zánět a bolest u artritidy |
| Omega-3 mastné kyseliny | Mají protizánětlivý efekt, pomáhají při chronické bolesti |
| Kapsaicin | Blokuje přenos bolesti, používá se i v mastech |
| Vrba bílá | Obsahuje salicin, přírodní předchůdce aspirinu |
| Hořčík | Pomáhá uvolňovat svalové napětí a křeče |
| Heřmánek | Zklidňuje a ulevuje od bolestí břicha a křečí |
5. Posiluje imunitní systém proti infekcím
Vitamín C patří mezi nejznámější podporovatele imunitního systému. Jeho role sahá daleko za prostou prevenci nachlazení. Askorbová kyselina stimuluje tvorbu bílých krvinek, zvyšuje jejich aktivitu a pomáhá jim efektivněji bojovat proti patogenům. Zároveň chrání imunitní buňky před poškozením volnými radikály.
Studie zaměřené na vliv vitamínu C na nachlazení přinášejí zajímavé výsledky. Pravidelná suplementace nemusí vždy snížit počet onemocnění, ale významně zkracuje dobu trvání příznaků a zmírňuje jejich závažnost. Tento efekt je obzvláště výrazný u dětí, jejichž imunitní systém je stále ve vývoji. Mechanismus působení spočívá v podpoře různých složek imunitní odpovědi. Vitamín C zvyšuje tvorbu interferonu, stimuluje aktivitu natural killer buněk a podporuje fagocytózu při které imunitní buňky pohlcují a ničí patogeny. Právě tato komplexní podpora imunitního systému dělá z vitamínu C účinný nástroj prevence infekcí.
6. Zlepšuje vstřebávání železa
Deficit železa patří mezi nejčastější výživové nedostatky na světě. Sideropenická anémie postihuje zejména ženy v reprodukčním věku, vegetariány a děti. Vitamín C představuje přirozený a účinný způsob, jak zvýšit vstřebávání železa ze stravy. Mechanismus spočívá v redukci trojmocného železa na dvojmocné, které se vstřebává mnohem lépe.
Kombinace vitamínu C s železem ze stravy dokáže zvýšit absorpci až trojnásobně. Stačí vypít sklenku pomerančového džusu k jídlu bohatému na železo, nebo přidat citronovou šťávu do čočky. Tento efekt je obzvláště důležitý u rostlinných zdrojů železa, které se obecně vstřebávají hůře než železo z masa.
Klinické studie potvrzují, že suplementace vitamínu C spolu se železem přináší lepší výsledky než samotné železo. Pacienti rychleji obnovují zásoby tohoto minerálu, zlepšuje se jejich celkový stav a mizí příznaky anémie. Vitamín C tak představuje jednoduchou a dostupnou podporu při léčbě nedostatku železa.
7. Chrání srdce a cévy
Kardiovaskulární onemocnění zůstávají hlavní příčinou úmrtí v civilizovaném světě. Vitamín C zasahuje do několika mechanismů, které ovlivňují zdraví srdce a cév. Podporuje rozšíření cévních stěn tzv vazodilataci a napomáhá tak ke snížení krevního tlaku. Tento efekt není dramatický, ale při dlouhodobém užívání se projevuje pozitivně. Vztah vitamínu C k ateroskleróze je však složitější. Vitamín C ze stravy vykazuje ochranný účinek proti tvorbě aterosklerotických plátů. Antioxidační vlastnosti askorbové kyseliny chrání cholesterol před oxidací, která je klíčovým krokem v rozvoji aterosklerózy. Paradoxně však některé studie ukazují, že vysoké dávky vitamínu C v doplňcích stavu zhoršit. Rozdíl spočívá pravděpodobně v dávkování a formě podání. Vitamín C ze stravy působí v synergii s dalšími antioxidanty a bioaktivními látkami. Izolovaná suplementace vysokými dávkami narušuje tuto rovnováhu a prooxidační účinky převáží nad antioxidačními. Pro kardiovaskulární zdraví je tedy lepší spoléhat na přirozené zdroje vitamínu C.
Co dále pomáhá na snížení krevního tlaku?
| Látka / Faktor | Účinek na krevní tlak |
|---|---|
| Draslík | Pomáhá vylučovat sodík a uvolňuje cévy |
| Hořčík | Uvolňuje hladké svaly cév a snižuje napětí |
| Koenzym Q10 | Podporuje srdce a zlepšuje elasticitu cév |
| Omega-3 mastné kyseliny | Snižují zánět a zlepšují cévní funkci |
| Česnek | Rozšiřuje cévy a podporuje cirkulaci krve |
| Hibiscus (ibišek) | Má mírný diuretický a vazodilatační účinek |
| Resveratrol | Zlepšuje funkci cévní výstelky (endotelu) |
| Pravidelný pohyb | Posiluje srdce a přirozeně snižuje tlak |
8. Reguluje glykémii u diabetu
Pacienti s diabetem mellitus 2. typu mají prokazatelně nižší hladiny vitamínu C v plazmě. Hyperglykémie zvyšuje spotřebu antioxidantů včetně askorbové kyseliny, která bojuje proti oxidačnímu stresu způsobenému vysokou glykémií. Vzniká tak začarovaný kruh - vysoká glykémie spotřebovává vitamín C, jehož nedostatek zhoršuje metabolické parametry.
Suplementace vitamínu C u diabetiků přináší měřitelné zlepšení. Snižuje se hladina glykovaného hemoglobinu, marker dlouhodobé kompenzace diabetu. Zlepšují se i lipidové parametry, klesá BMI a mírně se snižuje krevní tlak. Tyto efekty jsou obzvláště výrazné při kombinaci s vitamínem E, který působí synergicky. Mechanismus působení spočívá v ochraně buněk pankreatu před oxidačním poškozením a zlepšení citlivosti na inzulín. Vitamín C podporuje funkci beta buněk, které produkují inzulín, a pomáhá udržet jejich životaschopnost. Pro diabetiky představuje suplementace vitamínu C jednoduchou a bezpečnou podporu konvenční terapie.
9. Chrání mozek před degenerací
Mozek patří mezi orgány s nejvyšší spotřebou kyslíku a nejintenzivnějším metabolismem. Tím pádem je i nejvíce vystaven oxidačnímu stresu. Vitamín C hraje v mozku několik nezastupitelných rolí. Působí jako antioxidant, podporuje diferenciaci kmenových buněk a účastní se tvorby myelinových pouzder kolem nervových vláken. Neurodegenerativní onemocnění jako Alzheimerova a Parkinsonova choroba jsou spojována s oxidačním poškozením mozkové tkáně. Vitamín C dokáže vychytávat volné radikály a chránit neurony před degenerací. Epidemiologické studie ukazují, že lidé s vyšším příjmem vitamínu C mají nižší riziko rozvoje demence.
Koncentrace vitamínu C v mozku je několikanásobně vyšší než v krvi, z čehož jasně vyplývá jeho důležitost pro funkci nervového systému. Mozek si vitamín C aktivně zadržuje i při celkovém deficitu v organismu. Pro zdraví mozku je tedy zásadní udržovat dostatečný příjem askorbové kyseliny po celý život.
Chraňte se před demencí
| Látka / Faktor | Účinek na zdraví mozku |
|---|---|
| Omega-3 mastné kyseliny | Podporují strukturu neuronů a komunikaci mezi buňkami |
| Kurkumin | Snižuje zánět a oxidativní stres spojený s neurodegenerací |
| Resveratrol | Chrání neurony před stárnutím a zlepšuje prokrvení mozku |
| Hořčík | Podporuje nervovou signalizaci a zklidňuje mozkovou aktivitu |
| Vitamin E | Silný antioxidant, chrání mozkové buňky před poškozením |
| Ginkgo biloba | Zlepšuje paměť a prokrvení mozku, působí proti úbytku kognitivních funkcí |
| Fyzická aktivita | Podporuje tvorbu nových neuronů a zlepšuje funkci mozku |
| Dostatek spánku | Napomáhá regeneraci mozkových struktur a odstraňuje toxiny |
10. Léčí kožní problémy od akné po vitiligo
Dermatologie objevuje stále nové využití vitamínu C. Při léčbě akné využívá jeho antibakteriální vlastnosti, kdy kyselina askorbová inhibuje růst Propionibacterium acnes, hlavního původce zánětlivých změn. Také podporuje hojení a snižuje tvorbu jizev, což je pro pacienty s akné klíčové.
Alergická kontaktní dermatitida reaguje na vitamín C díky jeho protizánětlivým účinkům. Kyselina askorbová tlumí uvolňování mediátorů zánětu a podporuje regeneraci poškozené kožní bariéry. Podobně působí i u psoriázy, kde pomáhá normalizovat nadměrnou proliferaci kožních buněk.
Progresivní pigmentovaná purpura a vitiligo - onemocnění spojená s poruchami pigmentace - také reagují na terapii vitamínem C. Askorbová kyselina ovlivňuje metabolismus melaninu a podporuje funkci melanocytů. Výsledky se dostavují pomalu, ale pravidelná aplikace přináší zlepšení stavu kůže. Vitamín C se tak etabluje jako univerzální pomocník při různých dermatologických problémech. Tato oblast se v poslední době natolik rozvíjí, že se na ni pojďme podívat detailněji.
Vitamín C pro krásu a výkon Jak prospívá pleti i svalům?
Široké spektrum jeho účinků sahá od posilování imunitního systému a metabolismu železa až po nezastupitelnou roli v syntéze kolagenu a ochraně buněk před oxidačním stresem. Tyto vlastnosti činí vitamín C nesmírně cenným jak v péči o pokožku, tak i pro optimalizaci výkonu a regenerace u sportovců.
Vitamín C v kosmetice
Pokožka je největším multifunkčním orgánem lidského těla a představuje první linii obrany proti škodlivým vnějším faktorům. Vysoké koncentrace vitamínu C jsou v kůži nezbytné pro udržení jejího zdraví a plnění mnoha funkcí.
- Silný antioxidant a ochrana před stárnutím
Vitamín C působí jako silný antioxidant, který pomáhá neutralizovat volné radikály poškozující kožní buňky. Zvláště důležité je jeho působení proti volným radikálům vzniklým z UV záření, které je hlavním faktorem vyvolávajícím oxidativní stres v kůži. Tak předchází předčasnému stárnutí pokožky způsobenému sluncem a pomáhá zmírňovat již vzniklá poškození. Pokožka disponuje komplexním antioxidačním systémem proti UV záření, jehož je vitamín C součástí. - Produkce kolagenu a zlepšení vzhledu pleti
Vitamín C je nezbytný pro syntézu kolagenu, základního proteinu pro kůži, krevní cévy, chrupavky, zuby a dásně. Jeho nedostatek může integritu těchto tkání narušit. Díky podpoře tvorby kolagenu a antioxidačním vlastnostem je pleť při používání kosmetických přípravků s obsahem vitamínu C rozjasněná, pevná a vyhlazená. Dále efektivně předchází vzniku pigmentových skvrn a pomáhá sjednocovat tón pleti. Koncentrace askorbátu v epidermis je 425 % vyšší než v dermis. Vitamín C se do kůže transportuje pomocí dvou mechanismů závislých na sodíkově-askorbátových kotransportérech (SVCT1 a SVCT2), přičemž SVCT1 je primárně zodpovědný za transport v epidermis a SVCT2 v dermis. - Stabilní a účinné formy
Čistá L-askorbová kyselina, ačkoliv je biologicky nejaktivnější formou, je známá svou nestabilitou a náchylností k oxidaci. Proto se v kosmetice hledají stabilizované a účinné formy, jako je například Ascorbyl Glucoside, který nabízí srovnatelné výhody a je považován za bezpečnou a účinnou přírodní formu.
S čím vitamín C kombinovat?
| Kombinace | Účinek na pleť |
|---|---|
| Vitamin C + Retinol | Zesvětlení pigmentací a redukce vrásek, silný anti-aging efekt |
| Vitamin C + Kyselina hyaluronová | Hydratace + rozjasnění pleti, vhodné pro suchou a mdlou pleť |
| Vitamin C + Vitamin E | Silná antioxidační ochrana, podpora regenerace pokožky |
| Vitamin C + Niacinamid | Zklidnění pleti, sjednocení tónu a redukce nedokonalostí |
| Vitamin C + Ferulová kyselina | Zvýšení stability a účinnosti vitamínu C, ochrana před UV |
| Vitamin C + Peptidy | Podpora tvorby kolagenu, pevnější a pružnější pokožka |
| Vitamin C + SPF | Ochrana proti slunečnímu poškození a prevenci pigmentací |
Vitamín C u sportovců
Intenzivní fyzická aktivita zvyšuje oxidační stres v organismu a vede ke zvýšené produkci reaktivních forem kyslíku (ROS). To je důvodem, proč se sportovci často obracejí k antioxidantům, včetně vitamínu C, jako doplňkům stravy.
- Antioxidační ochrana a regenerace
Vitamín C je silný antioxidant, který pomáhá neutralizovat volné radikály a chránit buňky před poškozením. Adekvátní příjem může přispět k rychlejší regeneraci a snížení svalového poškození. Jeho role v syntéze kolagenu je důležitá pro udržení zdravých a silných kloubů, zejména u sportovců vystavených vysokému zatížení. - Pozor na vysoké dávky antioxidantů po tréninku
Ačkoliv jsou antioxidanty pro celkové zdraví prospěšné, některé výzkumy naznačují, že užívání vysokých dávek antioxidantů (včetně vitamínu C) krátce po tréninku může být kontraproduktivní pro svalový růst a silový rozvoj. - Narušení adaptace
Intenzivní silový trénink vede k produkci ROS, které jsou důležité pro spouštění signálních drah vedoucích ke svalovým adaptacím (např. nárůst svalové hmoty a síly). Vysoké dávky antioxidantů mohou tento proces narušit tím, že snižují množství ROS a tím i stimulaci těchto klíčových signálních cest. - Zánětlivé reakce
Akutní zánětlivý proces po tréninku je přirozenou součástí obnovy a adaptace svalových tkání. Nadměrné užívání antioxidantů může tento zánětlivý proces potlačovat, což může snížit účinnost svalové adaptace. - Syntéza bílkovin
Některé studie naznačují, že antioxidanty mohou ovlivňovat genovou expresi a signalizaci, které jsou klíčové pro syntézu svalových bílkovin, což by mohlo vést k nižšímu svalovému růstu. Vysoké dávky vitamínu C mohou také způsobit snížení průtoku krve ve svalech, což může prodloužit svalovou regeneraci a rekonvalescenci po cvičení. - Doporučení
Pro sportovce, kteří usilují o maximalizaci svalového růstu a síly, může být vhodné suplementovat antioxidanty cíleně v netréninkových dnech a v obdobích zvýšených nároků na imunitu, jako jsou chřipky a nachlazení.
Rizika a nežádoucí účinky Kdy a jak může vitamín C uškodit?
Vitamín C, ačkoliv je nezbytný pro mnoho tělesných funkcí a je obecně považován za bezpečný, může při nadměrném uživání představovat určitá rizika a vyžaduje opatrnost.
- Gastrointestinální obtíže
K nejčastějším vedlejším účinkům vysokých dávek vitamínu C patří žaludeční obtíže, průjem a nadýmání. Dávky v řádu gramů denně mohou způsobit průjem. - Ledvinové kameny
Přibližně 1 % nevyužitého vitamínu C se může konvertovat na oxalát, což zvyšuje riziko tvorby močových kamenů z oxalátu vápenatého, zejména u zdravých osob s vysokým příjmem. Opatrnost je namístě hlavně u pacientů s oxalátovou nefropatií nebo nefrolitiázou, kde okyselování kyselinou askorbovou zvyšuje šanci na srážení kamenů. U pacientů s poruchou funkce ledvin může dokonce dojít k akutnímu selhání ledvin v důsledku obstrukce ledvinovými kameny. - Metabolické a hematologické rizika
U jedinců s deficitem glukóza-6-fosfát dehydrogenázy (G6PD) mohou vysoké dávky vitamínu C vyvolat akutní hemolýzu. Podobné riziko existuje u pacientů s paroxysmální noční hemoglobinurií. Vitamín C může v přítomnosti přechodných kovů, jako je železo a měď, působit prooxidačně, což vede k tvorbě reaktivních radikálů. Ačkoli je tento efekt in vivo často kontrolován, u pacientů s přetížením železem byly fatální srdeční arytmie vzácně spojovány s vysokými dávkami kyseliny askorbové. Vitamín C podporuje vstřebávání železa, což může být rizikové pro jedince s jeho přetížením. - Interference s absorpcí živin a léků
Velmi vysoké dávky vitamínu C mohou interferovat s absorpcí vitamínu B12 a mědi, stejně jako dalších důležitých živin a léků. - Vliv na laboratorní testy
Užívání gramových dávek vitamínu C může vést k falešně negativním výsledkům guajakového testu stolice na okultní krvácení. Také může interferovat s řadou biochemických stanovení v moči.