Německá kuchyně je bohatá a spojuje v sobě regionální speciality s dlouhou historií. Od slavného mnichovského preclíku až po bavorské pečené koleno – německé pokrmy jsou synonymem pro vydatná jídla plné chuti.
Schwarzwaldský dort je klasický německý dezert s bohatým čokoládovým korpusem, ovocnou višňovou náplní a nadýchaným šlehačkovým krémem. Tato varianta na plech je jednodušší na přípravu a vhodná pro větší společnost. Je stylovým dezertem pro slavnostní příležitosti.
Quarkbällchen jsou německou specialitou, která připomíná malé nadýchané koblihy. Díky tvarohu mají jemnou, lehce krémovou strukturu a nejsou tak hutné jako klasické smažené těsto.
Lívance z kvásku jsou tradiční pochoutkou, která čerpá z bohaté historie pečení s přírodním kváskem. Díky přirozené fermentaci jsou lívance nadýchané, vláčné a mají lehce nakyslou chuť. Tento recept je ideální pro ty, kteří mají kvásek připravený k pečení a chtějí ho využít i jinak než na pečivo nebo chléb. Kváskové lívance neobsahují kupované kypřidla a nabízejí zdravější alternativu k běžným lívancům.
Historie německé kuchyně je bohatá a rozmanitá, formovaná geografickými, klimatickými a historickými vlivy, které přispěly k vývoji mnoha tradičních jídel známých po celém světě.
Kořeny německé kuchyně sahají do doby germánských kmenů, které se živily především lovem, sběrem a jednoduchým zemědělstvím. Jejich strava se skládala z masa, ryb, obilovin a luštěnin. Oblíbené byly také mléčné produkty, zejména sýry a tvaroh. S příchodem Římanů do střední Evropy se místní strava obohatila o nové suroviny, jako byly bylinky, koření a některé druhy ovoce. Římané přinesli také nové způsoby vaření, včetně pečení chleba a přípravy vín.
V období středověku hrála důležitou roli klášterní kuchyně. Mniši zavedli pěstování bylin a výrobu piva, které se stalo základem německé gastronomie. Chléb, maso, zelí a různé kaše tvořily hlavní část stravy běžného obyvatelstva. V této době se začaly rozvíjet regionální rozdíly. V Bavorsku se prosadily klobásy s pivem, v Porýní dominovala vína a pokrmy z ryb.
Období renesance a následný novověk přinesly nové kulinářské vlivy díky rozšíření zámořského obchodu. Cukr, káva, čokoláda a exotické koření se staly dostupnějšími. V 17. a 18. století se také rozvíjely aristokratické kuchyně na německých dvorech, kde se vařila složitá jídla inspirovaná francouzskou kuchyní. V 19. století, s rozvojem průmyslu a měst, se rozšířily restaurace a pivnice. Zároveň se upevnily tradiční pokrmy jako vepřová pečeně se zelím a knedlíky, guláš nebo různé druhy klobás.
Dvacáté století přineslo v německé kuchyni další změny. Po obou světových válkách se strava musela přizpůsobit nedostatku potravin. Po druhé světové válce se západní Německo otevřelo mezinárodním vlivům, zejména italské a turecké kuchyni. To vedlo ke vzniku nových oblíbených jídel, jako jsou döner kebab nebo pizza, které dnes patří k běžné německé stravě. Východní Německo, pod vlivem socialistické politiky, mělo jiný kulinářský vývoj. Jídla byla jednodušší a zaměřená na základní suroviny.
Německo je země s pestrou kulinářskou tradicí, která se liší podle jednotlivých spolkových zemí. Každý region má své unikátní speciality, od masitých pokrmů až po jemné dezerty. Podívejme se na nejvýznamnější kulinářské skvosty napříč Německem.
Bavorsko je neodmyslitelně spjato s bohatými, sytými pokrmy.
Tento region se nachází v srdci německé vinařské oblasti a je znám svými delikatesami z vína a masa.
Sasko je známé svými sladkými a kořeněnými specialitami.
Tato průmyslová oblast nabízí řadu jednoduchých a vydatných pokrmů.
Durynsko se proslavilo svými masitými pokrmy a vynikajícími uzeninami.
Tento severoněmecký region je bohatý na rybí pokrmy a poklady z Baltského moře.
Bádensko-Württembersko je známé svými delikátními pokrmy inspirovanými francouzskou a švýcarskou kuchyní.
Hesensko je známé svou tradiční selským kuchyní a lokálními specialitami.
Dolní Sasko nabízí bohaté pokrmy inspirované mořem a úrodnou zemědělskou krajinou.
Braniborsko je bohaté na pokrmy z čerstvých ryb a sezónních surovin z místních lesů a jezer.
Berlínská kuchyně je ovlivněna multikulturní atmosférou metropole.
Sársko je region ovlivněný francouzskou kuchyní, což se odráží v jeho bohatých a chutných pokrmech.
Severoněmecká kuchyně Šlesvicka-Holštýnska čerpá inspiraci z mořských plodů a ryb.
Brémy, významné přístavní město, se pyšní jedinečnými pokrmy spojenými s námořnickou tradicí.
Hamburk, největší německý přístav, nabízí pokrmy inspirované mořem a mezinárodní kuchyní.
Sasko-Anhaltsko nabízí směs historických receptů s důrazem na sýry, maso a pečivo.
Německá kuchyně není jen o masitých pokrmech a klobásách, ale také o výtečných dezertech, které si získaly oblibu po celém světě. Pojďme se podívat na osm z nich, které jsou hlavními nositeli německé cukrářské tradice.
Apfelstrudel pochází z Rakouska, ale pevně zakořenil v německé kuchyni, zejména v jižních regionech, jako je Bavorsko. Je to pečený dezert plněný jablky, rozinkami, skořicí a cukrem, zabalený do tenkého těsta. Tradiční těsto na štrúdl musí být natažené do téměř průhledné vrstvy. Plní se směsí nakrájených jablek, rozinek, ořechů, citronové šťávy, skořice a cukru. Po naplnění se těsto zavine, potřísní máslem a upeče do zlatova. Podává se nejčastěji s vanilkovou omáčkou, šlehačkou nebo vanilkovou zmrzlinou. Štrúdl je oblíbený na rodinných oslavách, vánočních trzích a jako doprovod ke kávě. Historie štrúdlu sahá až do 17. století a jeho původ je spjat s Osmanskou říší, kde se vyráběly podobné dezerty z jemného těsta.
Tento slavný dort pochází z jihozápadního Německa, z oblasti Černého lesa. Kombinuje vrstvy čokoládového korpusu, višňovou náplň, šlehačku a třešňový likér Kirschwasser. Základem dortu jsou nadýchané vrstvy čokoládového těsta, které jsou pokapané třešňovým likérem. Mezi nimi se nachází vrstvy šlehačky a kompotovaných višní. Celý dort je potažený šlehačkou, zdobený čokoládovými hoblinkami a višněmi. Tento dezert je oblíbený po celém světě a jeho jméno se často zaměňuje za čokoládový dort, ale právě kombinace višní a likéru jej činí jedinečným. První zmínka o Schwarzwaldském dortu pochází z 30. let 20. století, kdy se začal objevovat v německých cukrárnách a kavárnách. Dnes je asi nejznámnějším symbolem německé cukrářské tradice.
Bienenstich je sladký moučník s medovou krustou, který patří k tradičním německým pečeným dezertům. Skládá se z měkkého kynutého těsta, vanilkového krému a křupavé karamelizované krusty z mandlí a medu. Legenda říká, že název „Včelí žihadlo“ pochází z příběhu pekařů, kteří údajně odradili nepřátelský útok pomocí včelích úlů. Na oslavu svého vítězství vytvořili tento dezert. Těsto na Bienenstich je nadýchané a podobné buchtovému těstu. Po upečení se koláč rozkrojí a naplní krémem z vanilkového pudinku a smetany. Horní vrstva je pokryta karamelizovanými mandlemi a medem. Podává se na svatbách, narozeninách a dalších slavnostních příležitostech.
Rote Grütze je severoněmecký dezert připravovaný z červeného ovoce, jako jsou jahody, maliny, višně, rybíz a borůvky. Tato sladká hustá kaše je osvěžující a lehký, často podávaná s vanilkovou omáčkou nebo smetanou. Příprava zahrnuje vaření červeného ovoce s cukrem a škrobem, dokud nezíská hustou, želatinovou konzistenci. Dezert se pak nechá zchladit a podává se buď samostatně, nebo s přídavkem vanilkové omáčky. Rote Grütze má skandinávský původ, ale díky geografické blízkosti se stal oblíbeným i v severních částech Německa, jako je Hamburk nebo Šlesvicko-Holštýnsko. Tento dezert je oblíbený v létě, kdy je ovoce čerstvé a dostupné na místních trzích.
Německý Käsekuchen je jedním z nejoblíbenějších dezertů v celé zemi. Na rozdíl od amerického cheesecaku je lehčí a nadýchanější díky použití tvarohu (Quark). Základem koláče je křehké těsto, na které se nanese náplň z tvarohu, vajec, cukru, smetany a vanilky. Po upečení má hladký a krémový povrch s jemnou zlatavou kůrkou. Existují různé varianty, od tradičních s rozinkami po moderní verze s citronovou kůrou nebo čokoládovými hoblinkami. Käsekuchen bývá podáván k odpolední kávě a patří mezi klasické dezerty na rodinných oslavách. Původ tohoto dezertu sahá až do starověkého Říma, ale v Německu se stal populárním v 17. století a jeho obliba trvá dodnes.
Streuselkuchen je jednoduchý, ale velmi chutný moučník, který se skládá z nadýchaného těsta pokrytého křupavými máslovou drobenkou. Těsto na Streuselkuchen je kynuté nebo máslové, zatímco drobenka se vyrábějí z mouky, másla a cukru. Tradičně se peče na velkých pleších, aby se mohl krájet na čtvercové kousky. Existují i ovocné varianty, například s jablky, višněmi nebo rebarborou, které dodávají koláči svěží a šťavnatou chuť. Oblíbený je zejména ve středním Německu.
Baumkuchen, doslova „stromový dort,“ je jedním z nejpracnějších německých dezertů. Peče se po vrstvách, které vytvářejí na řezu charakteristické kroužky připomínající letokruhy stromu. Každá vrstva těsta se postupně nanáší a peče na otáčejícím se rožni nebo v troubě. Po upečení se dort potáhne čokoládovou polevou nebo marcipánem. Baumkuchen je luxusní dezert, který se často daruje jako exkluzivní dárek. Největší oblibu si získal v Sasku-Anhaltsku, kde je jeho výroba uměním předávaným z generace na generaci. Díky svému exkluzivnímu vzhledu a složité přípravě se mu přezdívá „král dezertů.“
Quarkbällchen jsou malé smažené tvarohové kuličky obalené v cukru a skořici. Jsou oblíbenou sladkou pochoutkou, často prodávanou na trzích a festivalech. Těsto se připravuje z tvarohu, mouky, vajec a cukru. Kuličky se smaží dozlatova a hned po vytažení se obalují ve skořicovém cukru, což jim dodává neodolatelnou křupavou sladkost. Quarkbällchen jsou oblíbené zejména v období Vánoc, ale díky své jednoduché přípravě se podávají po celý rok. Jsou skvělé jako rychlá svačinka nebo sladký dezert po hlavním jídle.
Německá kuchyně je známá svými sytými a výživnými polévkami, které se podávají zejména v chladnějších obdobích. Mnohé z těchto polévek jsou vydatné a připravují se i jako hlavní jídlo.
Eintopf je univerzální německý pokrm, který lze přeložit jako „jídlo z jednoho hrnce.“ Tento typ polévky se připravuje v různých regionech a obsahuje směs masa, zeleniny a luštěnin. Hlavními surovinami jsou brambory, mrkev, cibule, zelí, fazole a uzené maso nebo klobásy. Recepty se liší podle dostupných surovin a místních tradic. Polévka se vaří pomalu, aby se chutě propojily a vytvořily syté a výživné jídlo. Eintopf býval pokrmem pro dělníky a farmáře, protože je výživný, levný a snadno připravitelný ve velkém množství. Dnes se stal oblíbeným pokrmem nejen v domácnostech, ale i v restauracích zaměřených na tradiční kuchyni. Je nejlepší v zimním období a podává se s čerstvým chlebem nebo preclíkem.
Bramborová polévka je klasickým pokrmem severního Německa. Je hustá, krémová a plná chuti. Základem je vývar z brambor, cibule a kořenové zeleniny, často dochucený majoránkou a kmínem. Přidává se také uzené maso, klobása nebo slanina pro výraznější chuť. Na závěr se polévka rozmixuje do hladka, nebo se část brambor nechá na kousky pro hrubší strukturu. Německá bramboračka se podává s opečenými krutony nebo chlebem. Díky své jednoduchosti a výživnosti patří mezi nejoblíbenější polévky v německých domácnostech. Tento pokrm má kořeny v tradiční selském vaření a jeho recept se předává z generace na generaci.
Linsensuppe je výživná čočková polévka, která má v německé kuchyni dlouhou tradici. Pyšní se vysokým obsahem bílkovin a vlákniny. Do polévky se obvykle přidávají mrkev, celer, brambory, cibule a různé druhy koření, jako je bobkový list a tymián. Pro lepší chuť se přidává uzené maso nebo klobása, což z ní dělá kompletní hlavní jídlo. Linsensuppe je neodmyslitelně spojena s německým Silvestrem, kdy se jí jako symbol prosperity a hojnosti. Tento pokrm se připravuje ve velkých hrncích a chutná ještě lépe druhý den, kdy se všechny chutě lépe propojí.
Flädlesuppe pochází z jižního Německa, zejména z Bádenska-Württemberska a Bavorska. Je to jednoduchá, ale velmi chutná polévka, která se připravuje z tenkých palačinek nakrájených na proužky. Základem polévky je silný hovězí nebo kuřecí vývar, do kterého se přidávají proužky palačinek. Polévka se obvykle dochucuje čerstvými bylinkami, jako je pažitka nebo petrželka. Palačinkové nudle se připravují z jednoduchého těsta z vajec, mouky a mléka. Po upečení se palačinky srolují a nakrájejí na tenké proužky, které se přidávají do horké polévky těsně před podáváním.
Gulaschsuppe je vydatná a kořeněná polévka, která se v Německu těší velké oblibě, přestože její původ sahá do Maďarska. Díky perferovaným německým chutím je méně pálivá, ale stále výrazná. Základem je hovězí nebo vepřové maso nakrájené na kostky, které se pomalu vaří s cibulí, česnekem, paprikou a rajčaty. K tomu se přidávají brambory, paprika a různé bylinky, jako je majoránka nebo tymián. Polévka má hustou konzistenci a podává se s chlebem nebo jiným pečivem.
Erbsensuppe je klasická německá hrachová polévka, která je hustá, výživná a velmi sytá. Součástí německé kuchyně je již po staletí. Základem polévky jsou suché žluté nebo zelené hrášky, které se dlouho vaří, dokud nejsou měkké. Přidávají se kořenová zelenina jako mrkev, celer a brambory. Uzené maso nebo klobása dodávají polévce bohatou chuť. Erbsensuppe se podává s čerstvým chlebem nebo křupavými preclíky.
Spargelsuppe je lahodná krémová polévka připravovaná z bílého chřestu, který je v Německu velmi oblíbený, zejména během jarní sezóny sklizně. Polévka se připravuje z loupaného chřestu, který se vaří do měkka, a poté se rozmixuje do krémové konzistence. Přidává se smetana, máslo a pbvykle i trochu bílého vína pro zvýraznění chuti. Na ozdobu se používají celé kousky chřestu, krutony a čerstvé bylinky, jako je pažitka nebo kopr. Polévka je součástí tradičních velikonočních jídel. Spargelsuppe je považována za delikatesu nejen v Německu, ale i ve zbytku Evropy.
Biersuppe je neobvyklý, ale historicky významný pokrm, který se dnes připravuje zejména v Bavorsku. Tato polévka byla oblíbená už ve středověku a dodnes se podává v některých tradičních hospodách. Polévka se připravuje z piva (většinou světlého), které se vaří s vývarem, máslem a smetanou. Přidává se hřebíček, muškátový oříšek a cukr, což polévce dodává sladko-slanou chuť. Podává se horká, často s opečenými chlebovými kostkami nebo preclíky. Některé moderní verze zahrnují i sýr, který dodává polévce krémovost a výraznější chuť. Biersuppe je originální a netradiční polévka, která se skvěle hodí jako předkrm nebo hlavní chod.
Asi nejtypičtějším prvkem německé snídaně jsou „Brötchen,“ což jsou malé, křupavé housky podobné francouzským bagetám. Tyto housky se podávají čerstvě upečené a jsou dostupné v nespočtu variant, od klasických bílých po celozrnné či posypané semínky. Brötchen se obvykle rozříznou napůl a namazají máslem. Jako náplň se používá vše od sýrů a uzenin až po sladké marmelády a med. Oblíbenou variantou je také kombinace smetanového sýra a čerstvé pažitky. Housky se často servírují na snídaňových stolech během víkendů, kdy se rodiny scházejí ke společnému jídlu. Na venkově je zvykem koupit čerstvé Brötchen brzy ráno v místní pekárně. Bez Brötchen si většina Němců nedokáže svou každodenní snídani představit.
Zdravější alternativou k tradičnímu pečivu je müsli s jogurtem. Tato kombinace je oblíbená zejména u těch, kteří preferují lehčí a výživnou snídani. Müsli se obvykle skládá z ovesných vloček, sušeného ovoce, ořechů a semínek. V Německu se často míchá s přírodním jogurtem nebo tvarohem, což zajišťuje krémovou konzistenci. Pro dochucení se přidává čerstvé sezónní ovoce, jako jsou jahody, borůvky nebo plátky jablek. Někteří lidé si müsli dochucují medem nebo javorovým sirupem. Tato snídaně je populární nejen mezi sportovci, ale také mezi dětmi díky sladkému a svěžímu charakteru. Müsli má původ ve Švýcarsku, ale v Německu se rychle stalo běžnou součástí každodenního jídelníčku.
Na německých snídaňových stolech se často objevuje „Aufschnittplatte“ – mísa s výběrem uzenin, sýrů a dalších delikates. Tato varianta je hlavně pro ty, kteří preferují vydatnou a sytou snídani. Běžně zahrnují šunky, salámy, paštiky a plátky sýra, jako je gouda, eidam nebo švýcarský sýr. Nechybí ani různé pomazánky, jako je máslo, smetanový sýr nebo tvaroh. Mísa se často doplňuje o čerstvou zeleninu, například rajčata, okurky a papriky. Na stole obvykle nechybí ani nakládané okurky, olivy nebo vejce natvrdo.
Německé snídaně by nebyly kompletní bez různých pokrmů z vajec, které se připravují na mnoho způsobů. Mezi nejoblíbenější varianty patří míchaná vejce (Rührei), volská oka (Spiegeleier) a vařená vejce (gekochtes Ei). Míchaná vejce se často připravují s bylinkami, jako je pažitka nebo petrželka, a někdy se k nim přidává šunka nebo slanina. Volská oka se podávají jednoduše na pečivu nebo s přílohou, jako jsou rajčata a avokádo. Vařená vejce se servírují ve speciálních stojáncích a konzumují se lžičkou přímo ze skořápky. V německé kultuře jsou vejce považována za základní prvek snídaně a najdete je téměř v každé domácnosti. Tradiční vaječné pokrmy jsou nenáročné na přípravu, ale přesto plné živin, což z nich činí perfektní start do nového dne.
Tento ikonický bavorsko-německý snídaňový pokrm je neodmyslitelnou součástí tradiční bavorské snídaně, známé jako „Weißwurstfrühstück.“ Weißwurst je jemná bílá klobása vyrobená z telecího a vepřového masa s přídavkem bylinek, jako je petrželka a majoránka. Klobásy se tradičně podávají vařené a nesmí se vařit příliš dlouho, aby zůstaly šťavnaté. Servírují se s velkým měkkým preclíkem (Brezel), sladkou bavorskou hořčicí (Weißwurstsenf) a pivem, přestože pivo je typičtější spíše na slavnostních akcích než při běžné snídani. Weißwurst se zpravidla konzumuje ráno, protože se podle tradice musí sníst ještě před polednem.
Tvaroh (Quark) je, díky své výživové hodnotě a všestrannému využití, častou součástí německé snídaně. Tento krémový lehce kyselý mléčný produkt se často kombinuje s čerstvým ovocem a medem. Oblíbené ovoce zahrnuje jahody, borůvky, maliny nebo plátky broskví. Pro zvýšení výživové hodnoty se přidávají i ořechy a semínka. Quark se podává buď jako jednoduchá snídaně, nebo jako součást většího snídaňového stolu. Je ceněný pro svůj vysoký obsah bílkovin a nízký obsah tuku, což z něj činí ideální pokrm pro sportovce a ty, kteří dbají na zdravý životní styl.
Butterbrezel je jednoduchý, ale lahodný snídaňový pokrm pocházející z jižního Německa, zejména z Bádenska-Württemberska a Bavorska. Jedná se o čerstvý, měkký preclík rozkrojený napůl a namazaný kvalitním máslem. Butterbrezel se podává často s horkým čajem, kávou nebo kakaem a je oblíbený jak mezi dětmi, tak dospělými. Preclík má křupavou kůrku a nadýchaný vnitřek, který v kombinaci s máslem vytváří skvělý chuťový zážitek. Někdy se přidávají i plátky sýra nebo šunky pro vydatnější variantu. Butterbrezel na snídaňových stolech je klasikou a patří mezi nejoblíbenější „rychlé“ snídaně, které si lze vzít i na cestu.