Draslík - proč je pro naše tělo nezbytný a jak poznáme jeho nedostatek?

1. Co je to draslík a jaká je jeho role v lidském těle?
2. Doporučený denní příjem draslíku
3. Vstřebávání draslíku a faktory, které ho ovlivňují
4. Potraviny bohaté na draslík | Nejlepší zdroje draslíku ve stravě
5. Nedostatek draslíku | Příznaky a zdravotní rizika
6. Je problém nadbytek draslíku? | Předávkování draslíkem a jeho nežádoucí účinky
7. Draslík jako doplněk stravy | Kdy a jak ho užívat?

Co je to draslík a jaká je jeho role v lidském těle?

Draslík (latinsky kalium) - životně důležitý minerál a hlavní elektrolyt. Chemicky jde o lehký, stříbrolesklý prvek ze skupiny alkalických kovů, který se v organismu vyskytuje výhradně ve formě jednomocného kationtu K+. Pro lidské tělo je draslík naprosto nepostradatelný, jelikož si ho tělo samo nedokáže vyrobit a musí jej přijímat pravidelně ze stravy.

Ačkoliv často stojí ve stínu jiných minerálů, draslík je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle. Jeho role je definována především jeho distribucí. Draselný iont je množstevně nejvýznamnějším kationtem přítomným uvnitř buněk. Plných 98 % celkových zásob draslíku je uloženo uvnitř buněk. Z toho 60-80 % se nachází ve svalových buňkách, které tak tvoří zásadní draslíkový rezervoár. V krevní plazmě (extracelulární tekutině) se naopak nachází pouhá 2 %, přičemž jeho normální koncentrace (kalémie) je udržována v úzkém rozmezí 3,7-5,3 mmol/l. I malá změna v této distribuci dokáže mít na tělo zásadní dopad.

Tuto důležitou nerovnováhu – hodně draslíku uvnitř buněk a málo mimo ně – udržuje sodno-draselná pumpa (Na⁺/K⁺-ATPáza). Tato pumpa, nacházející se v membráně téměř všech buněk, je aktivní přenašeč, který čerpá draslík do buňky a sodík z buňky ven proti koncentračnímu gradientu za spotřeby energie (ATP). Konkrétně přenáší 3 ionty sodíku ven a pouze 2 ionty draslíku dovnitř. Díky pumpě se nejen udržuje rozdíl v koncentracích, ale zároveň vzniká elektrický náboj nezbytný pro tvorbu klidového membránového potenciálu (KMP).

Klidový membránový potenciál (obvykle -70 až -90 mV u většiny buněk) je základní podmínkou pro správnou funkci všech vzrušivých tkání. Draslík je díky udržování tohoto elektrického gradientu nezbytný pro:

• Přenos nervových vzruchů (impulsů)
  Draslík spolu se sodíkem hraje zásadní roli při generování a přenášení nervových vzruchů. Tyto impulsy přenášejí zprávy mezi mozkem a tělem a umožňují svalové kontrakce a reflexy.
• Svalovou funkci
  Draslík je nezbytný pro správnou svalovou kontrakci a pomáhá udržovat svalový tonus. Při nedostatku draslíku může být schopnost svalů (včetně kosterního svalstva) reagovat na nervové impulzy negativně ovlivněna.
• Srdeční činnost
  Draslík je životně důležitý pro správnou funkci srdce a udržení pravidelného srdečního rytmu. Je klíčovým iontem, který se podílí na repolarizaci membrán srdečních buněk, což je fáze, kdy se po proběhlém akčním potenciálu obnovuje klidový membránový potenciál.

Pro stabilitu vnitřního prostředí je draslík naprosto nezbytný. V kombinaci se sodíkem a chloridem se stará o to, aby byla v těle zachována správná vodní i elektrolytová rovnováha. Draselný iont je hlavní osmoticky aktivní částicí buněk, která ovlivňuje nitrobuněčnou osmolaritu a množství vody uvnitř a vně buněk. Špatná rovnováha tekutin může vést k dehydrataci, která negativně ovlivňuje srdce a ledviny.

Pro kardiovaskulární zdraví je draslík významný, protože pomáhá udržovat normální krevní tlak. Draslík se podílí na regulaci krevního tlaku tím, že podporuje ledviny v efektivnějším vylučování nadbytku sodíku. Kromě toho pomáhá uvolňovat napětí ve stěnách cév, což vede k vazodilataci a snižování odporu průtoku krve.

Draslík pomáhá správné činnosti některých enzymů a je nezbytný pro zpracování cukrů i tvorbu bílkovin. Dále se podílí na udržování acidobazické rovnováhy (rovnováhy kyselin a zásad), protože se v rámci pufrování pH v buňkách recipročně směňuje za vodíkové ionty (H+).

Vyšší příjem draslíku dále přispívá ke zdraví kostí, protože pomáhá udržovat v organismu zásadité prostředí a snižuje ztrátu vápníku močí. To může pomoci předcházet osteoporóze a tvorbě ledvinových kamenů. Draslík do těla přijímáme a dále rozvádíme především díky střevu a svalům. O jeho hladinu se pak starají hlavně ledviny, které ho regulují prostřednictvím moči.

Doporučený denní příjem draslíku

Draslík si naše tělo neumí vyrobit, a proto je odkázáno na neustálý přísun stravou. Stanovení jediné univerzální Doporučené denní dávky (DDD) je však složitý úkol. Různé odborné organizace poskytují spíše odhadovaný Adekvátní příjem (AI), který se pohybuje v poměrně širokém rozmezí, neboť je ovlivněn faktory, jako je zdraví, věk, tělesná hmotnost a míra fyzické aktivity.

Obecně se doporučuje, aby si dospělý člověk zajistil denní příjem v rozmezí 3500 mg až 4700 mg. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí Adekvátní příjem pro dospělé ve věku 18 let a více na hodnotě 3500 mg denně. Jiné zdroje uvádějí cílový denní příjem pro dospělé až do 4000 mg. Zdravé ledviny jsou přitom obvykle velmi účinné v regulaci a vylučování přebytků draslíku. Správný příjem draslíku podporuje zdravou funkci nervů a svalů a zároveň pomáhá udržovat v normě krevní tlak.

Specifické skupiny s vyšší potřebou draslíku

• Těhotné a kojící ženy
  Zvýšené nutriční nároky v tomto období vyžadují zvýšený příjem draslíku. U těhotných žen je Adequate Intake (AI) shodný s dospělými (3500 mg), u kojících matek se odhadovaný přiměřený příjem zvyšuje na 4000 mg až 4400 mg denně.
• Děti a mládež
  Doporučení se přirozeně zvyšují s věkem, od 500-700 mg pro děti do jednoho roku, přes 1000-1600 mg pro děti od 1 do 9 let, až po 3500 mg pro dospívající ve věku 15-17 let.
• Sportovci a aktivní jedinci
  Intenzivní trénink a nadměrné pocení vedou ke zvýšeným ztrátám minerálů a elektrolytů, včetně draslíku. Profesionální sportovci mohou mít doporučený denní příjem v rozmezí 3500-4500 mg.
• Pacienti s hypertenzí (vysoký krevní tlak)
  Draslík se podílí na regulaci krevního tlaku tím, že napomáhá ledvinám odstraňovat nadbytečný sodík. U osob s hypertenzí se proto doporučuje vyšší příjem draslíku, a to až do 7000 mg denně. Podobně by osoby ohrožené vysokým tlakem, ledvinovými kameny nebo osteoporózou měly zvážit příjem minimálně 4700 mg denně.

Draslík a jeho místo v moderní stravě

Je důležité si uvědomit, že doporučené dávkování by mělo být primárně pokryto ze stravy, která je nejzdravější a nejefektivnější cestou příjmu draslíku. Potraviny bohaté na draslík (jako jsou banány, brambory, rajčata, špenát a ořechy) se v běžném jídelníčku vyskytují v dostatečném množství. Problém spočívá spíše v tom, že západní strava často obsahuje příliš mnoho sodíku a nedostatek draslíku a tím je narušen vyvážený poměr nezbytný pro udržení vodní a elektrolytové rovnováhy.

Přestože nedostatek draslíku (hypokalémie) způsobený čistě dietním omezením je vzácný, mnoho lidí nedosahuje optimálního příjmu draslíku, který je nezbytný pro zdraví. V situacích, kdy nelze dostatečný příjem zajistit stravou, nebo při existujícím nedostatku, je možné zvážit doplňky stravy, ale vhodné množství by mělo být vždy stanoveno lékařem.

Vstřebávání draslíku a faktory, které ho ovlivňují

Jakmile je draslík s potravou přijat, musí organismus bleskově reagovat, aby zajistil, že se nárazový přísun minerálu z trávicího traktu nedostane do krevního řečiště v koncentraci, která by mohla být fatální.

Absorpce draselných iontů ze stravy probíhá primárně v tenkém střevě. Jde o pasivní děj. Tělo k němu nepotřebuje energii, protože se řídí přirozeným koncentračním rozdílem. Draslík se přesouvá z vyšší koncentrace ve střevě do krve, dokud se koncentrace nevyrovná.

Za normálních fyziologických podmínek se vstřebá asi 90 % iontů draslíku přijatých v potravě. Zbytek, přibližně 10 % (5-10 mmol K+ denně), je vyloučen stolicí. Tato rovnováha je však křehká. Rychlejší průchod potravy gastrointestinálním traktem (GIT) obvykle vede ke sníženému vstřebávání draslíku. Ačkoliv je vstřebávání v tlustém střevě zanedbatelné, hraje tlusté střevo důležitou roli v udržování fyziologické rovnováhy draslíku, zejména v případě jeho nadbytku (hyperkalémie). V tračníku probíhá aktivní sekrece draslíku výměnou za sodík, podobně jako v distálním nefronu ledvin. Sekrece draslíku ve střevě se zvyšuje pod vlivem hormonu aldosteronu.

Regulace po vstřebání

Nejde jen o to draslík z potravy vstřebat, ale i rychle ho po jídle správně rozdělit v těle. Vezmeme-li v úvahu, že denní příjem draslíku (2000-4000 mg) je srovnatelný s celkovým množstvím draselných iontů v extracelulární tekutině (ECT), náhlé vstřebání 90 % tohoto množství z GIT by mohlo vést k život ohrožující hyperkalémii. Tělo tomuto stavu brání rychlým přesunem draselných iontů z plazmy do buněk (především do svalů, které tvoří hlavní zásobník draslíku - 60-80 % celkových zásob). Tento přesun je řízen zvýšenou aktivitou Na+/K+-ATPázy na buněčných membránách. Inzulín uvolňovaný po jídle stimuluje v periferních tkáních anabolické procesy a zároveň podporuje vstup draslíku i glukózy do buněk.

Ačkoliv je absorpce v tenkém střevě poměrně stabilní (kolem 90 %), celková bilance draslíku v těle - tedy množství, které v těle zůstane, a které je vyloučeno - je ovlivněna mnoha vnějšími i vnitřními faktory:

• Ztráty v gastrointestinálním traktu
  Chronické ztráty draslíku v důsledku dlouhotrvajícího průjmu nebo silného zvracení mohou vést ke zvýšeným ztrátám draslíku.
• Léky a hormony
  Některé léky výrazně ovlivňují buď retenci, nebo vylučování draslíku. Diuretika, zejména kličková a thiazidová, zvyšují ztráty draslíku (a hořčíku) močí. Naopak léčiva jako ACE-inhibitory, ARB nebo draslík šetřící diuretika snižují vylučování draslíku ledvinami, čímž mohou zvýšit jeho hladinu v krvi.
• Ztráty pocením a životní styl
  Nadměrné pocení při intenzivním cvičení vede ke ztrátám elektrolytů, včetně draslíku. Negativní vliv na vstřebávání a hladinu draslíku mohou mít také kouření a konzumace kofeinu.
• Zpracování potravin
  Draslík se snadno vyluhuje ve vodě. Proto dlouhé máčení nebo vaření potravin může vést ke snížení konečného množství draslíku, které tělo přijme.
• Regulační orgány (Ledviny)
  Ledviny jsou hlavním regulačním orgánem pro K+ homeostázu a vylučují 80-90 % přijatého draslíku. Pokud je jejich funkce narušena (např. při chronickém selhání), dochází k retenci draslíku a riziku hyperkalémie.

Potraviny bohaté na draslík Nejlepší zdroje draslíku ve stravě

Západní strava bohužel zpravidla obsahuje nadbytek sodíku a naopak málo draslíku, což narušuje důležitou elektrolytovou rovnováhu. Následující přehled poodhalí, které potraviny draslíkem doslova oplývají, a jak je konzumovat, abychom jeho potenciál plně využili.

Draslík se nachází téměř ve všech potravinách, ale nejbohatšími zdroji jsou převážně potraviny rostlinného původu, jako je ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy a celozrnné pečivo.

Brambory a batáty

Často podceňované, přesto mimořádně silné zdroje draslíku, představují brambory a sladké brambory (batáty).

• Brambory
  Jsou jedním z nejbohatších zdrojů vůbec, obsah draslíku se v nich pohybuje mezi 4400 a 5700 mg na kilogram. Středně velký pečený brambor může poskytnout až 610 mg draslíku.
• Batáty (sladké brambory)
  Obsahují kolem 475 mg až 486 mg draslíku na 100 gramů.

Protože přibližně 25 % draslíku je koncentrováno ve slupce, je dobré, pokud je to možné, konzumovat brambory a batáty i s ní (např. pečené ve slupce).

Luštěniny, semínka a ořechy

Luštěniny a ořechy jsou skvělou volbou, protože kromě draslíku dodávají bílkoviny a vlákninu.

• Fazole a čočka
  Fazole vynikají s obsahem až 12 000 mg/kg. Vařená čočka poskytuje přibližně 731 mg na jeden šálek. Mungo fazole v suchém stavu se dokonce chlubí obsahem až 983 mg/100 g. Hodně draslíku je i v cizrně.
• Sója
  Patří mezi rekordmany s 16 000 mg/kg.
• Ořechy
  Vlašské ořechy obsahují kolem 6900 mg/kg. Mezi další dobré zasobárny patří lískové ořechy, kešu ořechy, arašídy a mandle.
• Pšeničné otruby
  Tyto obilné produkty obsahují vysokou koncentraci, dosahující 1160 mg/100 g.

Draslík v ořeších, semenech a luštěninách

Zelenina

Listová zelenina a avokádo jsou pilíři zdravé stravy a bohatými zdroji draslíku.

• Špenát
  Obsah špenátu je velmi vysoký - mezi 4900 a 7700 mg/kg. Dokonce syrový špenát obsahuje až 334 mg na dva šálky.
• Rajčata a protlaky
  Čerstvá rajčata obsahují 2900 mg/kg nebo 237 mg/100 g. Zajímavé je, že jejich zpracované formy, jako je rajčatový protlak, nabízejí vysokou koncentraci - až 1010 mg/100 g.
• Avokádo
  Tato výjimečně výživná potravina obsahuje přibližně 485 mg/100 g draslíku v syrovém stavu.
• Dýně
  Vařená dýně obsahuje kolem 230 mg/100 g, sušená dýňová semínka nabízejí významných 809 mg/100 g.

Draslík v zelenině

Ovoce

Ačkoliv je banán nejznámějším zdrojem draslíku (s obsahem okolo 3500 mg/kg nebo 422 mg/100 g), koncentrace draslíku v sušeném ovoci je ještě výrazně vyšší.

• Sušené ovoce
  Meruňky jsou špičkou s 1160 mg/100 g. Dále následují rozinky s 744 mg/100 g a sušené švestky se 732 mg/100 g.
• Čerstvé ovoce
  Kromě banánů jsou dobrými zdroji pomeranče, meruňky, švestky, jablka, jahody a hrozny. Pomerančová šťáva poskytuje asi 496 mg na sklenici.

Draslík v ovoci

Další zdroje

Draslík se nachází i v živočišných produktech a nápojích.

• Maso a ryby
  Losos (384 mg/100 g), hovězí maso (3400 mg/kg), vepřové maso (2600-4000 mg/kg), kuřecí maso (4100 mg/kg). Kuřecí prsa (85 g, grilovaná) dodají 332 mg.
• Mléčné výrobky
  Mléko plnotučné obsahuje 1600 mg/kg, jogurt 1700-2200 mg/kg.
• Káva a čaj
  Mezi potraviny obsahující draslík ve velmi vysokém množství patří černý čaj (21 600 mg/kg) a pražená káva (20 200 mg/kg).

Faktory ovlivňující konečný příjem

Ačkoliv je seznam bohatých zdrojů dlouhý, musíme brát v úvahu, jak způsob zpracování ovlivňuje skutečné množství draslíku, které konzumujeme.

• Vyluhování vodou
  Draslík se snadno vyluhuje ve vodě. Dlouhé máčení nebo vaření potravin tak může vést ke snížení konečného přijatého množství draslíku.
• Tepelná úprava masa
  Pokud vaříte maso, dochází ke snížení množství draslíku o třetinu až polovinu. Naopak, při pečení, opékání a smažení draslík v mase zůstává.
• Potraviny s nulovým obsahem draslíku
  Například lihoviny a rostlinné oleje nemají žádný obsah draslíku. Velmi nízký obsah je i v cukru, živočišných tucích nebo kukuřičné krupici.

Nedostatek draslíku Příznaky a zdravotní rizika

Draslík koordinuje elektrické procesy v každé buňce. Když dojde k narušení jeho kritické extracelulární koncentrace (norma je přibližně 3,5-5,3 mmol/l), hovoříme o stavu zvaném hypokalémie. Ačkoliv mírný nedostatek (3,0-3,5 mmol/l) bývá často bez příznaků, střední až těžká hypokalémie představuje vážný zdravotní problém, který se může rychle stát akutním stavem vyžadujícím intenzivní lékařskou péči.

Ačkoliv draslík přijímáme v široké škále potravin, nedostatek draslíku způsobený pouze nízkým dietním příjmem je poměrně vzácný. Mnohem častěji je hypokalémie důsledkem zvýšených ztrát z organismu. K nejvýznamnějším příčinám ztrát draslíku patří:

• Gastrointestinální ztráty
  Dlouhotrvající průjem nebo silné zvracení mohou způsobit značné ztráty draslíku a dalších minerálů. Ztráty mohou vzniknout také při zneužívání laxativ.
• Renální ztráty (ledvinami)
  Jsou nejčastější příčinou hypokalémie. Některé léky, například kličková diuretika (jako je furosemid) nebo thiazidová diuretika, zvyšují vylučování draslíku močí, což vede k jeho deficitu.
• Poruchy distribuce a metabolismus
  Zvýšené ztráty mohou nastat při nadměrném pocení při intenzivním cvičení nebo u pacientů s diabetickou ketoacidózou (kde je draslík vytlačen z buněk ven).

Příznaky a dopady na tělesné funkce

Bez draslíku by buňky nezvládly udržet svůj elektrický náboj a ten je nezbytný pro práci svalů i nervového systému. Nízká hladina draslíku narušuje tento potenciál, což se projevuje v následujících oblastech:

Neuromuskulární a svalové dysfunkce

Zásadním příznakem je postižení svalů, neboť draslík je nutný pro svalovou kontrakci a přenos nervových signálů.

• Slabost a únava
  Hypokalémie znesnadňuje zahájení akčního potenciálu svalových vláken, projevujících se chronickou únavou, celkovou slabostí svalů a snadnou unavitelností.
• Svalové křeče
  Svalové křeče a záškuby, obvykle lokalizované v nohách a objevující se v klidu nebo při námaze, jsou běžným příznakem nedostatku draslíku.
• Vážná rizika
  Při velmi nízkých hladinách (pod 2,0 mmol/l) může dojít k postupné chabé obrně a potenciálně i k paralýze dýchacích svalů, což je stav ohrožující život. Těžká hypokalémie může při fyzické zátěži vést až k rhabdomyolýze (rozpadu svalových vláken).

Kardiovaskulární rizika

Dopad hypokalémie na srdce je nejtíživější a nejnebezpečnější. Draslík je životně důležitý pro udržení pravidelného srdečního rytmu.

• Arytmie
  Hypokalémie působí silně proarytmogenně, což může vést k nepravidelnému srdečnímu rytmu (arytmiím). Z elektrokardiografického hlediska (EKG) způsobuje hypokalémie prodloužení repolarizace komor, což se projeví jako oploštělá vlna T, prodloužený interval QT a někdy i objevením vlny U. Tyto změny zvyšují riziko život ohrožujících komorových tachykardií a mohou končit zástavou srdce.
• Vysoký krevní tlak (Hypertenze)
  Draslík přispívá ke snižování krevního tlaku tím, že napomáhá vylučování přebytečného sodíku. Nedostatek draslíku tak zvyšuje riziko hypertenze.

Gastrointestinální a další problémy

Hypokalémie oslabuje i hladké svalstvo trávicího traktu, což vede k zácpě. Při těžkém nedostatku může dojít až k paralytickému ileu (střevní neprůchodnost). Další příznaky mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu a zvracení.

Kdo je nejvíce ohrožen?

• Uživatelé diuretik
  Lidé léčení na vysoký krevní tlak nebo srdeční selhání.
• Sportovci
  Při intenzivním tréninku dochází ke ztrátám draslíku a dalších elektrolytů potem.
• Osoby s chronickým průjmem/zvracením
  Včetně jedinců s poruchami příjmu potravy.
• Diabetici
  Zejména ti s neléčeným diabetem.

Kvůli nespecifickým příznakům (únava, křeče) je diagnostika hypokalémie složitá a vyžaduje vždy krevní test k měření koncentrace draslíku v séru.

Je problém nadbytek draslíku? Předávkování draslíkem a jeho nežádoucí účinky

Když už jsme probrali roli draslíku v udržování životně důležitého elektrického potenciálu, musíme se zaměřit i na opačný extrém. Co se stane, když je tohoto elektrolytu v krvi příliš mnoho? Stav zvýšené koncentrace draslíku v krvi, známý jako hyperkalémie. Taková porucha rovnováhy v těle je velmi vážná a může rychle přerůst v situace ohrožující život.

Zatímco normální hladina draslíku v plazmě je striktně udržována v úzkém rozmezí (přibližně 3,7-5,3 mmol/l), o hyperkalémii hovoříme při vzestupu hladiny nad 5,3 mmol/l, nebo 5,5 mmol/l. Akutní hyperkalémie, která ohrožuje pacienta na životě, typicky nastává při vzestupu koncentrace nad 6,5 mmol/l.

Proč je předávkování stravou téměř nemožné?

Pro zdravého jedince platí, že dosáhnout hyperkalémie pouhou konzumací potravin je prakticky vyloučeno. Lidský organismus má vysoce výkonné regulační mechanismy pro udržení rovnováhy. Draslík z těla odstraňují především ledviny. Umějí se přizpůsobit vyšším dávkám a vyloučit jeho přebytek, takže nedochází k nebezpečnému hromadění v krvi.

Skutečné příčiny nadbytku draslíku

Hyperkalémie je tedy téměř vždy známkou narušené schopnosti těla draslík efektivně vylučovat nebo distribuovat.

• Snížená funkce ledvin
  Nejčastější příčinou chronické hyperkalémie je akutní nebo chronické selhání ledvin. Pokud je filtrační kapacita ledvin výrazně snížena (např. při poklesu glomerulární filtrace pod 10-15 ml/min), dochází k retenci draslíku, který se v krvi hromadí. U těchto pacientů je nutné příjem draslíku monitorovat a omezit.
• Léky a doplňky stravy
  Hyperkalémie může být vyvolána užíváním některých léků, které snižují vylučování draslíku ledvinami. Patří sem především draslík šetřící diuretika, ACE-inhibitory a blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB), které se často používají k léčbě hypertenze a srdečního selhání. Také nesteroidní antiflogistika (NSAID), jako je ibuprofen, mohou zvyšovat hladinu draslíku. Z tohoto důvodu je dlouhodobé užívání doplňků stravy s draslíkem obecně nedoporučováno bez konzultace, zejména u rizikových osob, neboť by mohlo vést k hyperkalémii.
• Poruchy distribuce a buněčný rozpad
  Akutní hyperkalémie může nastat i tehdy, když dojde k masivnímu přesunu draslíku z buněk do extracelulárního prostoru. To se děje při rozpadu buněk (např. při těžkých popáleninách, úrazech s rozdrcením tkáně nebo při rozsáhlém vnitřním krvácení). Metabolické acidóze (překyselení krve), kdy jsou draselné ionty vytlačovány z buněk ven výměnou za vodíkové ionty (H+). Deficitu inzulínu, který za normálních okolností podporuje přesun draslíku do buněk.

Příznaky nadbytku draslíku a kritické dopady na srdce

Jelikož draslík ovlivňuje elektrickou dráždivost, příznaky se projevují primárně na nervové a svalové tkáni:

• Svalová slabost (myastenie) a ochrnutí (paralýza). Svalová slabost má tendenci postupovat od končetin k trupu.
• Gastrointestinální potíže jako nevolnost, zvracení nebo střevní neprůchodnost (ileus).
• Brnění kolem úst nebo v končetinách (parestézie).

Největší riziko je pro srdce. Hyperkalémie způsobuje změny v elektrickém potenciálu buněčných membrán, což se projeví na EKG. Charakteristickými známkami jsou vysoké a hrotité vlny T a rozšíření komplexu QRS. Závažná hyperkalémie vede ke zpomalení srdeční akce (bradykardii) a může vyústit v život ohrožující arytmie, jako je komorová fibrilace nebo úplná zástava srdce (asystolie). U pacientů s chronickým onemocněním ledvin je proto pravidelné monitorování hladiny draslíku nutností.

Draslík jako doplněk stravy Kdy a jak ho užívat?

U zdravých jedinců je dlouhodobé užívání draslíku v doplňcích stravy obecně nedoporučováno kvůli riziku narušení minerálové rovnováhy a vzniku hyperkalémie (nadbytku draslíku v krvi). Nicméně existují skupiny a stavy, kdy může být suplementace indikována:

• Potvrzený nedostatek (Hypokalémie)
  V případě mírné až středně těžké hypokalémie (nedostatek draslíku, který se projevuje únavou, svalovou slabostí či arytmiemi) může lékař doporučit doplňování. Doporučené dávky pro obnovu hladin se obvykle pohybují mezi 2340 mg až 3120 mg draslíku denně, avšak takové množství musí být stanoveno a monitorováno lékařem.
• Zvýšené ztráty elektrolytů
  Sportovci a aktivní jedinci, kteří intenzivně trénují a ztrácejí hodně minerálů potem, mohou potřebovat doplňky pro udržení rovnováhy.
• Užívání diuretik a projímadel
  Některé léky, zejména kličková a thiazidová diuretika, zvyšují vylučování draslíku močí, což vede k jeho deficitu. U těchto pacientů může být suplementace nezbytná, ale pouze pod lékařským dohledem kvůli riziku interakcí.

Jakou formu draslíku a dávkování zvolit?

• Formy doplňků
  Tablety, kapsle, prášky rozpustné ve vodě, sirupy či šumivé tablety. Kapsle a tablety jsou praktické pro přesné dávkování.
• Chemické formy
  Nejčastěji se setkáte s chloridem draselným, citrátem draselným, glukonátem draselným, aspartátem, fosfátem nebo hydrogenuhličitanem. Ačkoliv studie neprokázaly významné rozdíly v absorpci mezi jednotlivými formami, citrát draselný je často považován za dobře vstřebatelnou formu, která je šetrná k trávicímu traktu.
• Elementární draslík
  Při výběru doplňku je klíčové sledovat, kolik obsahuje elementárního (využitelného) draslíku, nikoli pouze celkovou hmotnost sloučeniny. Většina volně prodejných doplňků obsahuje nízké dávky, typicky okolo 100 mg na tabletu.
• Kombinace s hořčíkem
  Pro synergické zvýšení účinku a lepší vstřebatelnost se draslík často kombinuje s hořčíkem.

Důležitá upozornění a interakce

Před zahájením suplementace je nezbytné konzultovat zdravotní stav s lékařem. Draslík může mít závažné interakce s léky.

• Rizikové léky - léky na vysoký krevní tlak, jako jsou ACE-inhibitory a ARB (blokátory receptorů pro angiotenzin II), stejně jako draslík šetřící diuretika, snižují vylučování draslíku a mohou jeho hladinu v krvi nebezpečně zvýšit (hyperkalémie).
• Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) a některé léky na srdeční arytmii rovněž ovlivňují hladinu draslíku a vyžadují opatrnost.

Pouze lékař je schopen zhodnotit, zda je doplňování bezpečné a jakou optimální dávku zvolit, obzvláště u rizikových skupin, jako jsou pacienti s chronickým onemocněním ledvin.

Zdroje