Špaldová mouka kyne jinak než pšeničná. Kdo ji zkusí poprvé, bývá překvapený a rozhodně ne příjemně. Je řidší, lepivější, těsto bývá rozplizlé. Ale není to chyba mouky, jen vyžaduje malinko jiný přístup.
Špalda je stará odrůda pšenice. Má jemnější, méně pružný lepek. Proto těsto nedrží tvar jako z hladké mouky z běžné pšenice. Těsto se víc rozlévá. Při kynutí rychle nabyde, ale také rychle padá. Pšeničná mouka má silnější gluten co drží strukturu těsta. Vytvoří síť, která zachytí oxid uhličitý z kvasnic nebo kvásku. Těsto roste a přitom zůstává pevné. Špaldová mouka má lepek slabší. Těsto víc kolabuje. Vypadá to, jako by překynulo, ale ve skutečnosti jen nezvládne udržet tvar.
To neznamená, že se špalda nehodí na kynuté těsto. Jen je třeba pochopit její chování. Nelze ji brát jako náhradu hladké mouky jedna ku jedné.
Typ mouky | Doba kynutí | Stabilita těsta | Dop. hydratace | Vlastnosti a doporučení |
---|---|---|---|---|
Pšeničná hladká | 1,5 hodiny | Dobrá | 60% | Snadno zpracovatelné, univerzální použití, drží tvar |
Pšeničná celozrnná | 2-2,5 hodiny | Střední | 75% | Hutnější těsto, vyšší hydratace nutná, pomalejší kynutí |
Chlebová (T650) | 1,5 hodiny | Velmi dobrá | 65% | Elastické těsto, dobře drží tvar i při delším kynutí |
Špaldová hladká | 30-45 minut | Střední až nízká | 60-65% | Kyne rychle, hrozí překynutí, doporučeno krátké kynutí a autolýza |
Špaldová celozrnná | 40-60 minut | Spíše nízká | 65-70% | Těsto měkké, tekutější, kratší kynutí, nutnost formy nebo ošatky |
Žitná chlebová | 2-3 hodiny | Velmi nízká | 80-85% | Lepivé těsto, nutné formovat ve formě, vhodná delší fermentace |
Rýžová | 3+ hodiny | Velmi nízká | 90% | Vyžaduje pojiva (např. psyllium), jinak drobivé, nevhodné pro kynuté těsto |
Kukuřičná | 2-3 hodiny | Velmi nízká | 80% | Nedrží strukturu, nutné míchat s jinou moukou nebo zpevnit |
Ovesná | 2 hodiny | Střední | 80% | Oříšková chuť, vhodná jako příměs, těsto méně pružné |
Ječná mouka | 2 hodiny | Spíše nízká | 75% | Malá pružnost, vhodná do směsí, mírně sladová chuť |
Jak již bylo zmíněno špaldové těsto kyne rychleji. Není dobré ho nechávat kynout dlouho, protože snadno překyne. Neudrží plyn, splaskne, rozteče se. Když kyne krátce, má jemnou chuť a lepší strukturu. Doporučuje se těsto nenechávat v míse déle než 30–40 minut. Poté rovnou tvarovat a dávat do formy nebo ošatky. Těsto je měkké. Nelepí jako žitné, ale je tekutější než pšeničné. I proto lze přidat méně vody. Případně zpevnit těsto pomocí autolýzy. Stačí smíchat mouku a vodu, nechat 30 minut stát. Pak přidat sůl, kvásek, promíchat a vytvarovat.
Pšeničná hladká drží nejlépe. Žitná kyne pomalu, ale je stabilní. Celozrnná pšenice má víc otrub, těsto bývá hutné. Špaldová leží někde mezi. Kvasinky ji milují. Těsto kyne rychle, ale bez opory padá. U bílých typů špaldy (např. T630) je to znatelnější. Celozrnná špalda bývá stabilnější, ale taky hutnější.
Má jemnou chuť. Lehce oříškovou. Pečivo z ní bývá měkké, kůrka je křupavá, střídka vláčná. Dobře se tráví. Mnozí ji snášejí lépe než běžnou pšenici. Ale není bezlepková.
Rychlé kynutí, pokud se si na něj zvyknete, nemusí být naškodu, šetří totiž čas. Pokud pečete večer po práci, kratší kynutí oceníte. Nemusíte čekat dvě hodiny, po zamíchání těsta a krátkém kynutí můžete rovnou péct. Špaldová mouka je také výživově bohatší. Obsahuje víc bílkovin, vitamínů, minerálů.