Císařský trhanec je nepřekonatelný rakouský dezert, který se těší oblibě i v Česku. Tento nadýchaný, jemně trhaný lívanec je skvělou volbou pro sladkou snídani nebo lehký dezert. Díky rozinkám namočeným v rumu získává jemně aromatickou chuť.
Císařský trhanec (německy Kaiserschmarrn) se podle legendy zrodil v 19. století na dvoře císaře Františka Josefa I. Podle nejrozšířenější historky byl původně připraven pro jeho manželku, císařovnu Alžbětu Bavorskou, zvanou Sisi, která byla známá svou striktní dietou a odmítla příliš kalorický pokrm. Císař údajně zvolal "Ať mi tedy dají tu hloupost (Schmarrn), kterou náš kuchař připravil!" a s chutí snědl odmítnutý pokrm, který byl následně pojmenován "císařská hloupost" - Kaiserschmarrn.
Jiná verze příběhu vypráví, že když jednou císař František Josef I. se svou družinou zavítal do Alp, místní hospodský ve snaze připravit něco výjimečného vytvořil nový recept. Při servírování však palačinku roztrhal, což považoval za katastrofu, ale císaři pokrm velmi chutnal. Existuje také teorie, že název pochází od rakouského výrazu "Kaiser Schmarrn" (císařská hloupost nebo císařská maličkost), což odkazuje na jednoduchost tohoto venkovského jídla.
Z rakouských a bavorských Alp se Kaiserschmarrn rozšířil do okolních zemí včetně českých zemí, severní Itálie (kde je znám jako "sfraciavele") a Maďarska. V průběhu času se z něj stal symbol alpské kuchyně, který se dodnes podává v horských chatách jako vydatný dezert po turistice. V Tyrolsku a dalších horských oblastech se často připravuje ve větších dávkách na chatách a servíruje se jako energeticky bohaté jídlo, ideální po náročných horských aktivitách. V české kuchyni se uchytil jako "císařský trhanec".