Česneková sůl velký sáček
650 g
Ochucený česnek s chilly (aglio rosso chilly girasole)
314 ml
Pravý langoš má být uvnitř měkký, na okrajích křupavý, žádná suchá placka. Do těsta dávám kousek vařené brambory, díky tomu je krásně vláčné i po vychladnutí. Navrch pravého maďarského langoše patří zakysaná smetana s česnekem, pořádná peřina strouhaného sýra. S ničím jiným by si jej maďaři nedali.
Langoš mám spojený s létem, koupalištěm, trhy. V Maďarsku ho berou jako normální pouliční jídlo, žádná slavnost, prostě rychlá věc do ruky. Doma si ho dělám hlavně kvůli jedné věci: mám pod kontrolou těsto. U stánků bývá někdy zbytečně tlustý, nasáklý olejem, pak člověk cítí jen tuk. Já chci langoš, který je lehčí, uvnitř měkký, na okrajích křupne. Tady mi perfektně funguje malý trik s vařenou bramborou v těstě. Nepřidávám jí moc, jen kousek. Udělá vláčnost, těsto je pružnější, při natahování se netrhá. Po vychladnutí langoš netvrdne tak rychle, což se hodí, když smažíte víc kusů.
Další věc je teplota oleje. Když je olej málo horký, langoš se začne „koupat“, nasaje tuk, chutná těžce. Když držím 170–180 °C, langoš se zatáhne rychle, udělá bubliny, povrch je zlatý, uvnitř zůstane měkký. Na smažení používám vyšší hrnec s dostatečnou vrstvou oleje, langoš pak není připlácnutý, má hezký tvar.
Nahoře to držím klasicky maďarsky: zakysaná smetana, česnek, sýr. Smetanu dávám zakysanou, protože je hustá, drží na langoši, nepustí vodu. Česnek do ní zapracovaný rovnou se solí je rychlý, žádné potírání vodou, která steče do krajů. Sýr strouhám najemno, aby se chytil na teplý povrch. Eidam je nejbližší tomu, co lidi znají, ale funguje i gouda, klidně i směs.
